Rozhodující moment je asi jasný: pětiminutová přesilovka Kladna, že?
Určitě to nebylo tak, že bychom do té doby dominovali. Ale vedli jsme 1:0 a na to, jaký jsme do té doby podali výkon, jsme měli zápas rozehraný dobře. Byl to zkratový moment, oslabení jsme taky mohli sehrát lépe. Najednou jsme prohrávali 1:2 a tahali za kratší konec.
Co bylo ve zmíněném oslabení sehráno špatně?
Měli jsme možná pár puků na hokejce, které jsme mohli vyhodit. Jinak těžko říct. Kluci na oslabení jsou obětaví, takže to nechci na nikoho házet. Všichni skáčou do střel, Nedo jich sám zblokoval několik. Přesto tam dvě střely prošly, jednou se to Smoleňákovi odrazilo od tyčky na hokejku, podruhé to šlo přímo do brány.
Říkáš, že výkon nebyl ideální ani před inkriminovanou přesilovkou.
Nebyl to náš ideál, to určitě ne. Ale vedli jsme v zápase 1:0 a takové zápasy se dají vyhrávat. Mrzí nás to.
Dali jsme jediný gól, co bylo příčinou?
Jsme od sebe moc daleko v útočném pásmu. Dáváme soupeřům moc prostoru, nejsme při forčekingu aktivní, takže se na puku neudržíme tak, jak bychom potřebovali.
Přitom právě tohle byla vždycky jedna z našich hlavních zbraní.
Je to tak. Nepomáháme si, nedostáváme se na druhé puky. Soupeř nám hrozně snadno vyjíždí z pásma a jede až k nám. Musíme na tom dál pracovat.
Naše výkony jsou pořád nahoru - dolů.
Minulý zápas jsme vyhráli, hráli jsme kvalitně. Teď jsme v pozici, v jaké jsme… To si člověk nesmí připustit. V Třinci se sedm let hrálo na vrcholu a člověk si nemůže myslet, že to tak půjde věčně. Takový je život. V životě se vám nedaří každý rok. Teď je to o tom, jestli jsme ochotní dál pracovat a obětovat maximum. Jsem přesvědčený o tom, že jsme a že když tu práci vydáme správným směrem, nahoru ještě půjdeme.
