Pamatuješ si ještě na moment, kdy jsi na třinecký stadion přišel poprvé?
To si nepamatuju přesně, ale myslím, že mi byly tehdy asi čtyři roky.
Když se zpětně ohlédneš za svými mládežnickými lety v Třinci, kolik času jsi v hale podle svého odhadu celkem strávil?
Tím, že jsem ve Werk aréně končil na konci juniorky, kdy mi bylo nějakých dvacet let, tak to vypadá na patnáct - šestnáct strávených let.
Jak vůbec na svá mládežnická léta vzpomínáš?
Jen v tom nejlepším. Měli jsme v dorostu i v juniorce super partu a já na ty roky vzpomínám jen rád, moc jsem si to užil.
Který zážitek ze staré Werk arény považuješ za nejhezčí?
Nejhezčí a zároveň i nejsilnější zážitek je rozhodně čtvrtfinále proti Hradci Králové v naší mistrovské sezoně. Ve druhém zápase se mi podařilo rozhodnout v prodloužení a potom ten poslední rozhodující zápas, kdy jsme Hradci nastříleli tuším jedenáct gólů a postoupili jsme na závěrečný turnaj. To byl velmi silný okamžik, na který rád vzpomínám doteď.
Když zůstaneme u posledního zápasu, který se ve Werk aréně odehrál. Co podle tebe rozhodlo o výsledku 11:3 v rozhodujícím utkání série?
Osobně si myslím, že nejen v téhle sérii, ale pak i na závěrečném turnaji rozhodlo to, že jsme měli neskutečnou partu lidí a všichni táhli za jeden provaz. V těžkých chvílích jsme se semkli a makali jeden pro druhého, to byl asi nejvíc rozdílový faktor.
Vnímal jsi tehdy i to, že se jedná o definitivní tečku za dlouholetou historií Werk arény?
Ano, vnímal jsem to moc dobře. Po posledním zápase jsem si na ledě udělal fotku s tátou. Mám to jako památku a bral jsem to jako ukončení jedné krásné kapitoly.
V čem podle tebe bylo největší kouzlo této haly?
To se těžko popisuje, ale pamatuju si, když jsem se byl koukat na finále extraligy 2010/2011, kdy Třinec vyhrál první titul. Ta atmosféra byla úplně neuvěřitelná. Fanoušci neskutečně fandili, lidé seděli na schodech a bylo beznadějně vyprodáno. Ta atmosféra tam byla nepopsatelná a naprosto elektrizující.
A co se ti po pěti letech vybaví jako první, když se řekne Werk aréna na Lesní ulici?
Nádherné vzpomínky a velká část mého života.
