Do Třince přicházel jako hráč, který ví, jak uspět.
Když před lety rozhodl vítězným gólem v dresu Liberce extraligové finále se Spartou, za odměnu dostal i vysněný kontrakt v zámoří. A pak i v ruské KHL, odkud po čtyřech úspěšných sezonách přišel posílit Oceláře.
V jejich dresu ale poznal i to, jaké to je být součástí mistrovského týmu a… nehrát.
Konec poslední sezony byl pro Martina Bakoše náročný. Nejprve rozvázání smlouvy v Soči, pak přestup do Třince a nakonec mistrovské oslavy s trošku trpkou příchutí: Většinu klíčových zápasů totiž Bakoš sledoval jen z tribuny, během mistrovské jízdy nastoupil v play off jen dvakrát.
O to víc se ale dvaatřicetiletý útočník těší na start nové sezony a novou třineckou šanci pod vedením nových trenérů.
Náročný konec sezony a nová šance
„Konec minulé sezony pro mě byl náročný. Přišel jsem do Třince s trošku jinou vizí a představou, vlastní jméno si v hokeji člověk dlouho buduje, a i proto pro mě bylo těžké přijmout roli, kterou jsem tady dostal. Bylo to poprvé, kdy jsem se dostal do podobné situace. Kolem sebe jsem ale viděl obrovsky silný tým, proto jsem se své pocity snažil nedávat najevo a makal jsem spolu s hráči, třebaže jsem moc šancí nedostal,“ líčí na prahu nové sezony Bakoš.
„I proto nakonec ten rok považuju za skvělý: Vyhrál se titul, těch člověk v kariéře nezíská moc. I když jsem mu nepomohl tak, jak jsem si zpočátku představoval, mám ho i já. A musím říct, že bylo krásné být součástí týmu, který vyhrává ligu potřetí v řadě na místě, kde se píše historie,“ připomněl fakt, že jsou Oceláři po Vsetínu teprve druhým týmem v historii samostatné české soutěže, který ovládl nejvyšší soutěž třikrát v řadě.
Bakoš na jaře podepsal v Třinci víceletou smlouvu, u Ocelářů bude pokračovat i v nové sezoně, která pro něj představuje velkou šanci. Po výměně trenérů stojí všichni hráči na pověstné stejné startovní čáře, bude jen na nich, jak se svou šancí naloží. A Bakoš si to moc dobře uvědomuje, v letní přípravě mu proto záleží na tom, aby se na konci července do WERK ARENY vracel v co nejlepší formě.
„Vím, co dokážu, kde všude a jak jsem hrál. Možná si fanoušci říkají, že bych se teď měl konečně ukázat, já je úplně chápu, ale tím se nechci svazovat. Jediné, co můžu říct, že se na tuhle novou výzvu těším,“ říká odhodlaně Bakoš.
Bez cílů je člověk ztracený
„Třinec je hokejové město, fanoušci i zázemí jsou tady skvělí. A právě na to se těším. Těším se na to, že to z mé strany v příští sezoně bude o něčem jiném. Podepisoval jsem tady smlouvu proto, abych si užíval hokej, byl dobrý hráč a pomáhal týmu gólově i bodově, abych bavil lidi,“ říká Bakoš.
„Vždycky říkám, že bez cíle je člověk ztracený. I já jsem si své cíle v hlavě nastavil tak, abych se zlepšoval a věděl, za čím chci jít. Jsem hráč, který umí vytvořit tlak sám na sebe a chci se ukázat.“
Bakoš v nejvyšší české soutěži během čtyř sezon zasáhl do 189 zápasů, nastřílel v nich 54 gólů a přidal 63 asistencí. Za Oceláře v minulé sezoně po svém příchodu z Ruska odehrál jedenáct duelů, dal dva góly a na jeden nahrál. Stejně jako drtivá většina ostatních spoluhráčů, na novou sezonu se připravuje individuálně doma - na Slovensku. A s takřka kompletním týmem se viděl jen na týmovém soustředění v Nízkých Tatrách.
„A musím říct, že mužstvo tam vypadalo suprově. Dobře jsme potrénovali, seznámili jsme se. I já jsem měl trošku více času kluky poznat než během konce loňské sezony. Mám z toho všeho super pocit,“ líčí Bakoš.
Základem úspěchu je komunikace
„Trénuju na Slovensku v podstatě sám, jen občas se s Markem Daněm a Tomášem Marcinkem potkáme na ledě. Já mám svého kondičního trenéra už několik let. Taky jsem fanouškem individualizace přípravy. Každý z nás je jiný a každý ví, na čem potřebuje zamakat, aby byl v sezoně co nejlepší.“
Kromě spoluhráčů na Bakoše udělali dobrý dojem také trenéři. „Pana Motáka jsem jako hráč nezažil, ale vidím, že je hodně komunikativní. Uvědomuje si, že úspěch je o komunikaci a o tom, aby se každý z nás v týmu cítil dobře, k tomu je samozřejmě potřeba i vyhrávat. Zaujala mě mentalita uvnitř týmu, řekl bych, že byla taková švédská, finská… Když se trénuje, je tady trenér a pod ním hráči, kteří jedou na doraz. Když ale trénink skončí, trenér se o nás zajímá. Ptá se, jak jsme na tom, jak se nám daří doma, protože i to je důležité, a on nás znát chce,“ přemýšlí Bakoš.
„Pana Országha už jsem jako trenéra v týmu zažil. Je to velký profík, má rád detaily a pořád se chce posouvat. Jako člověk je hladový po úspěchu, takový býval už dřív jako hráč. Na naší střídačce bude stát super dvojka, už ať to začne,“ uzavírá Bakoš.
Oceláře v následujících dnech čeká pár dnů volna, znovu se už kompletní sejdou na přelomu července a srpna na ledě WERK ARENY. Chybět mezi nimi nebude ani útočník Martin Bakoš.
