Syna jste vzal pro štěstí? Teď s vámi bude chodit na tiskovou konferenci pořád, abyste znovu vyhrávali?
Ne, ne. (usmívá se) Musím hlídat, manželka odvážela babičku, takže musím hlídat malého. Chodí za námi do šatny po každém vyhraném zápase. Máme takovou tradici, po vyhraném zápase se děti do šatny seběhnou.
Nyní pojďme k zápasu. Po sedmi prohrách přišlo vítězství nad Hanáky, jak moc jste si oddechli?
Jsme určitě rádi, že jsme zápas s Olomoucí zvládli. Takové vítězství jsme už potřebovali. Podle mě to byl kvalitní výkon od nás všech, takže zasloužené tři body.
Co bylo klíčem k vítězství?
Vedli jsme celý zápas, pomohl nám třetí gól a přestože jsme dostali druhou branku, tak jsme dokázali odpovědět. Myslím, že jsme za výhrou šli celý zápas a ceníme si třech bodů.
Klíčová byla i vaše branka na 4:2, souhlasíte?
Ano, pomohla nám. Byla to myslím ještě přesilovka, Michal (Kovařčík, pozn. red.) mi to parádně nahrál a snažil jsem se vystřelit tam, kde jsem chtěl, naštěstí se mi to povedlo (usmívá se).
Po venkovní nezdařené sérii jste se přesunuli na domácí led, říkali jste si, že už to musíte zlomit?
Jasné. Domácí prostředí vždycky pomůže, ať už je to, jak chce. V tomto zápase jsme to potvrdili, hráli jsme dobře, lidé nám fandili a přesně tohle jsme potřebovali. Věděli jsme, že máme pět zápasů před reprezentační pauzou a chceme posbírat co nejvíce bodů. Půjdeme si za tím.
Soupeř se v utkání dotáhl na jednobrankový rozdíl. Měli jste to v hlavách?
Já jsem nepochyboval, abych řekl pravdu. Myslím, že nikdo z nás. Šli jsme si za tím od začátku.
Stíháte sledovat Matěje Kubiesu, který si vede velmi dobře ve Frýdku-Místku a naskakuje už s Třincem?
Určitě to sleduji, protože jsem ve Frýdku hrál, takže je sleduji. Má neskutečnou formu. V tomto zápasu hrál parádně a je otázkou času, kdy dá gól a bude platným hráčem v extralize.