O rozhodnutí akceptovat v roce 2001 angažmá v ruské Jaroslavli
Tehdy pro nás bylo Rusko exotika. Ještě předtím, než jsem byl osloven trenérem Vůjtkem z Jaroslavle, jsem měl námluvy s Kazaní. Nakonec jsem se ale rozhodl pro Jaroslavl, protože jsem usoudil, že lépe je hrát pod českým trenérem. V takovém případě přece jen víte lépe, co od toho angažmá čekat.
O kondičních kempech
Hned první soustředění na mě udělalo velký dojem. Probíhalo to už v květnu v Turecku v luxusním pětihvězdičkovém hotelu, což byl pro mě v té době zážitek. Do té doby jsme s Třincem jezdívali na kempy do Tater či na Oravu, s Vítkovicemi jsme jezdili do Rožnova. V Rusku jsme měli bázu. Když jsem poprvé vjížděl do brány, kde byl plot, na něm visel ostnatý drát, trochu jsem se vylekal. Musím ale říct, že jinak se mi tam líbilo. Byla to stará báza, kde už to zařízení něco zažilo. Byla tam ale příjemná atmosféra. Například kuchařky, to byly takové tety. Když měl člověk třeba večer hlad, bylo tam vše nachystané, třeba palačinky nebo další jídla. Neustále se o nás výborně staraly.
O kvalitě života v Jaroslavli
Obraz Ruska v té době, kdy jsem tam šel, byl takový, že tam skoro nic není. To ale nebyla pravda. V té době jsme měli druhého syna, kterému byl zhruba půlrok. Manželka mi volala a vyptávala se, jestli tam je vše pro malé dítě. Obchody ale byly už v té době vybavené lépe než u nás. Nebyly to klasické hypermarkety, ale menší obchody, ale zásobeny byly opravdu perfektně. Samotné město a úroveň života ale byly trošku horší.
O trenérovi Vladimíru Vůjtkovi
Trenér Vůjtek to měl v Rusku ze začátku těžké. V novinách se pochopitelně objevila kritika. Ptali se, proč do Ruska, které má spoustu kvalitních trenérů, přivádí Čecha. Všichni apelovali, že je třeba brát novou generaci ruských trenérů. On si ale vybudoval takové renomé, že do dneška tam je hrdinou. Když se teď objeví v Jaroslavli, je to tak, jako by tam přijel Brad Pitt. Byl tam prvním český trenérem a pozornost byla na něj upnutá extrémně. Dosahoval skvělých výsledků, tak si brzy získal hokejovou veřejnost na svou stranu.
O třinecké mistrovské sezoně 2010/11
Musí se sejít chemie mezi hráči a trenéry. Zásadní faktor je určitě náš prezident a viceprezident, kteří jsou neskuteční fanoušci hokeje a pomáhají tomu. Podařilo se sehnat hráče, jakými byli například Radek Bonk, Venca Varaďa, Lukáš Krajíček. Kluci si prošli těžkými boji v NHL, věděli už proto, co obnáší úspěch. Bylo důležité mít v týmu takové borce, protože za nimi jdou další hráči. Je důležité, nechtít si jen zahrát hokej, ale vyhrávat. Mladí před nimi měli respekt. Když přijdeš do týmu s takovou kariérou, tak ti mladší se snaží pozorovat, co děláš a jak to děláš. Nedovolí si něco udělat jen napůl, protože ti zkušení dělají vždy vše naplno.
