Druhá nejlepší základní část v historii klubu

Oceláři mají za sebou čtyřiadvacátou základní část ve své extraligové historii. Podruhé v historii vyhráli aspoň 30 utkání v normální hrací době, spolu s výhrami v prodloužení je 33 vítězných utkání druhý nejlepší počin po 36 úspěšných zápasech v základní části 2014/15. Pošesté v historii získali třinečtí hokejisté v základní části přes 90 bodů (z hlediska bodového zisku to byla dokonce druhá nejlepší základní část v historii), i když těch sezón s 90 a více body by bylo celkově devět, kdybychom započítali tři výborné sezóny na konci 90. let 20. století, kdy se za výhru připisovaly pouze dva body. Na dalších řádcích se dočtete zajímavosti z týmových i individuálních statistik po základní části.

Základní statistiky

Extraliga již nějakou dobu kromě základních statistik, které jsou pod lupou prakticky po každém hracím kole ve všech médiích, sleduje i rozšířené analytické statistiky. Nejprve se náš materiál věnuje základním ofenzivním statistikám a charakteristikám definujícím defenzivní hru.

Statistiky ofenzivy

Martin Růžička strávil začátek základní části na marodce. Poté, co se dostal do hry, stal se základním kamenem ofenzivy týmu Václava Varadi. Nakonec byl jediným hráčem s průměrem více než bodu na utkání. Nejlepší pasáží základní části Martina Růžičky bylo 16 utkání mezi 25. a 41. kolem, kdy bodoval v 15 ze 16 zápasů a nastřádal v této části sezóny 21 bodů (10+11). “Růža“ byl s 19 brankami i nejlepším střelcem týmu, v pořadí za ním se to pak celkem srovnalo a aspoň 10 gólů vstřelilo ještě dalších šest hráčů – Werek (13), Hrňa (12), Svačina a Chmielewski (oba 11) a Marcinko s Adamským (po 10).

Oceláři měli druhou nejlepší přesilovku v soutěži. Ofenzivní potenciál v početních výhodách byl rozložen relativní rovnoměrně. Pět hráčů nastřílelo celkem 25 branek v přesilovkách – nejlepším střelcem byl Erik Hrňa, který se trefil celkem šestkrát a často těžil ze spolupráce a přihrávek Martina Růžičky. Pětkrát se prosadili právě Martin Růžička, Marcinko a Werek a čtyři góly dal Polanský. Zbylých 17 z celkového počtu 42 přesilovkových gólů pak nastřílelo 11 hráčů – tedy můžeme identifikovat poměrně rovnoměrné rozdělení mezi základní sestavu Třince.

Nejvíce vítězných gólů v zápasech Třince má na svém kontě dvojice Martin Růžička a Vladimír Dravecký. Oba svými góly rozhodli čtyři zápasy. Vítězný gól ve třech zápasech vstřelili Hrňa, Marcinko, Werek a Michal Kovařčík. V tomto seznamu můžeme vidět jména Vlada Draveckého a Michala Kovařčíka, kteří nebyli v ofenzivních žebříčcích na úplném čele, ale pokud už se trefili, byly to veledůležité góly. Dravecký dal sedm gólů a z toho čtyři rozhodly zápas. Mladší z bratrů Kovařčíků dal čtyři branky a tři Ocelářům vyhrály utkání.

Statistikou charakterizující vyváženost mezi ofenzivní produkcí a defenzivní činností týmu, potažmo celých formací, je statistika plus mínus. Guntis Galviņš byl 16 gólů v plusu, což je třetí nejlepší výsledek v rámci celé ligy! Před ním byla pouze brněnská dvojice Ondřej Němec – Holík s +18. Na pátém místě pak byl s +15 Martin Růžička.

Statistiky defenzivy

Třinečtí hokejisté vždy byli známí pro své ofenzivní schopnosti, ale letos je k tomu možno připočíst i výtečnou defenzivu, která se dá letos hodnotit na výbornou. Kromě základní části 2014/15, kdy se jednalo o stejný výkon, neinkasovali nikdy Oceláři méně gólů než letos. Jednalo se o 117 branek a zároveň to byl pátý ročník v řadě, kdy Třinečtí stlačili počet inkasovaných gólů pod 130 (průměr těchto pěti po sobě jdoucích základních částí je 121 gólů).

Třinecké brankoviště okupovalo v tomto ročníku rekordních pět brankářů. Jednoznačnou jedničkou byl Šimon Hrubec, který nastoupil do 46 utkání. Z těchto zápasů Třinečtí dvě třetiny vyhráli – Hrubec si připsal 30 vítězství, překonal svůj vlastní klubový rekord ze základní části 2016/17, kdy vychytal 28 výher, a jako první brankář v historii klubu vychytal 30 výher. Jako číslo dvě začínal sezónu Peter Hamerlík, následně si Oceláři při jeho zdravotních problémech vypůjčili z Českých Budějovic Petra Kváču. Ani tomu se zdravotní komplikace nevyhnuly, zranil se při nájezdovém rozstřelu s Magnitogorskem v Davosu a u týmu na pár týdnů zůstal jinak frýdecko-místecký Lukáš Daneček. Základní část jako dvojka pak končil z Mladé Boleslavi vypůjčený Pavel Kantor, který tak s Hrubcem pravděpodobně v play off vytvoří dvojici jihočeských odchovanců ve třinecké brance.

V obraně Ocelářů se během základní části vykrystalizovala šestice, která obsadila prvních šest míst v produktivitě obranných řad třineckého týmu. Kromě níže uvedených hráčů ještě přes 10 bodů získal Milan Doudera. V základní sestavě nechyběl během svého kratičkého působení pod Javorovým ani Tomáš Kundrátek, který v Třinci hrál mezi angažmá v Kunlunu a Davosu. Pravidelně nastupovali i Adámek s Matyášem, dohromady odehráli 59 zápasů a dá se říct, že si tuto porci rozdělili spravedlivě téměř na půl. Z obránců, kteří by určitě patřili do základu, ale velkou část utkání vynechali ze zdravotních důvodů Roth a především kapitán Krajíček, který chybí od úrazu na ledě Chomutova koncem ledna.

Další statistiky

Samostatné nájezdy nebyly v této základní části pro Oceláře šťastnou disciplínou. Třinečtí končili se svým soupeřem po 65 minutách nerozhodně tři zápasy (v 9. kole se Spartou, ve 14. kole se Zlínem a ve 37. kole s Plzní) a všechny tři následně ztratili. Celková bilance třineckých střelců je 4 góly z 15 nájezdů (úspěšnost 27 %), nejlepším střelcem byl Roberts Bukarts, nyní již útočník Sparty. Dal dva góly ze čtyř nájezdů. V brance Šimon Hrubec chytil šest pokusů z 13 (úspěšnost 46 %), Lukáš Daneček čelil jednomu nájezdu a to neúspěšně. Trestných střílení bylo v zápasech Třince nařízeno šest – ve prospěch i proti Ocelářů to byly tři pokusy. Všechny třinecké penalty zkoušel proměnit Martin Růžička a podařilo se mu to jednou. Stejnou úspěšnost měli střelci soupeře v trestných stříleních proti Třinci – Šimon Hrubec obě trestná střílení proti němu nařízená chytil, Pavel Kantor čelil jednomu a proti Zbyňku Irglovi neuspěl.

“Zlým mužem“ třinecké sestavy byl Tomáš Marcinko, který si připsal 87 trestných minut a byl pátým nejtrestanějším hráčem extraligy. Tři Oceláři nedohráli kvůli trestu do konce utkání – byl to právě Marcinko, Polanský a Musil. Nejvíce menších trestů – a sice 21 – měli na svém kontě Marcinko a Gernát a naopak slušňákem týmu je možné označit Guntis Galviņše, který odehrál ve 47 zápasech průměrně přes 18 minut a přesto byl vyloučen pouze čtyřikrát!

Z hráčů, kteří strávili nejvíce času na ledě, můžeme brát jako specialisty na oslabení šestici – Krajíček, Musil a Galviņš v obraně a Adamský, Dravecký a Marcinko v útoku. Tato šestice hráčů pravidelně nastupuje minimálně dvě minuty během utkání v situaci, kdy Oceláři hrají v oslabeném stavu. Přes tři minuty v přesilovkách pravidelně hrál obránce Krajíček a útočníci Marcinko, Hrňa, nově příchozí Vrána a z hráčů, kteří neodehráli v Třinci celou sezónu ještě Martynek a Bukarts. Nejvíce času v přesilovkách odehraje každý zápas Martin Růžička – zhruba čtyři minuty, tedy pětinu svého času v zápase.

Oceláři v základní části patřili mezi nejlepší týmy z hlediska úspěšnosti na vhazování. Umístili se na čtvrtém místě s úspěšností nad 51 %. V obranném pásmu, kde je zisk puku po vhazování velmi důležité, měli Třinečtí úspěšnost podprůměrnou, naopak v útočném pásmu průměrně získali 56 ze 100 kotoučů a z tohoto pohledu byli druhým nejlepším týmem ligy. Sedm třineckých hokejistů absolvovalo aspoň 100 vhazování a všichni kromě Ciencialy a Adamského, který ale není centrem a na vhazování chodí spíše jako náhradník, měli nadpoloviční úspěšnost. Vůbec nejlepší úspěšností – nepočítáme-li Víta Christova, který své jediné vhazování vyhrál – se mohl pyšnit Marek Viedenský. Ten však během čtyř utkání stihl pouhých 54 buly (s úspěšností 65 %). Jako přeborníka na důležitá buly před vlastním brankářem můžeme označit Petra Vránu, který vyhrál 55 % ze 175 buly v obranném pásmu. Expertem na vytvoření útočné situace vítězným buly v útočném pásmu je Tomáš Marcinko, který vyhrál 61 % ze 368 buly v útočné třetině. Výborně si v útočném pásmu vedou i Vrána a Werek.

Rozšířené statistiky

Na následujících řádcích si vyhodnotíme, jaké informace nám přinášejí rozšířené analytické statistiky především o ofenzivě Ocelářů, ale nejen o ni.

Góly a šance

Před většinou gólů, které tým dokáže vstřelit, bývá šance – střelecká příležitost. Nejvíce šancí si z týmu Ocelářů vyrobil Martin Růžička, druhým jménem je Aron Chmielewski, který zažil velice povedenou základní část. Oba hráči si vytvořili 62 gólových šancí – lepší produktivitu ukázal Růžička, ale v případě polského útočníka to podtrhuje výborných 11 vstřelených branek na jeho kontě. Celkově si třinecký tým při pobytu Růžičky na ledě vytvořil 222 šancí, podobně jako v případě obránce Gernáta, který tak potvrzuje svou pověst ofenzivního hráče schopného podpořit útok. Z hráčů, kteří pravidelně nastupují, mají nejlepší podíl šancí ve prospěch svého týmu Petr Vrána. 63 procent gólových šancí, které při jeho pobytu na ledě vzniknou, jsou šance Třince. Podobnou úspěšnost má i Štěpán Novotný, který v základní části odehrál za Oceláře podobnou porci zápasů jako Vrána, nebo Martin Růžička. Značný význam pro ofenzivu týmu potvrzují i bratři Kovařčíkové, Chmielewski, Polanský, Hrňa a Svačina. Při pobytu těchto hráčů na ledě vzniká 55 procent šancí a více ve prospěch třineckého týmu.

Žebříček nejlepší střelců Ocelářů je známou záležitostí a okomentovali jsme ji na jiném místě článku. Zajímavější ale je informace o tom, kolik gólů střílí celý tým při pobytu daného hráče na ledě. Největší vliv na produktivitu týmu má účast Martina Růžičky. Ten sám vstřelil 19 gólů, měl celkově 44 kanadských bodů, ale tým vstřelil celkem 56 branek s tímto kanonýrem na ledě. Třinec zároveň s Růžičkou na ledě inkasoval jen 21krát, takže 73 % branek, které padly při účasti třinecké sedmadvacítky na ledě, bylo do branky soupeře. To je druhý nejlepší výsledek z týmu – zcela unikátní bilanci má Štěpán Novotný. Odehrál sice jen 14 zápasů, ale byl na ledě při 12 brankách do sítě soupeře a pouze jediné branky do třinecké sítě! Z tohoto pohledu je důležitý pro tým i Marcinko, Svačina, Polanský, Krajíček, Hrňa nebo Adamský (všichni nad 60 % branek pro Třinec). Jakýmsi štístkem třinecké sestavy byl i Rostislav Martynek (osm gólů pro Třinec, jediný gól proti Ocelářům při jeho pobytu na ledě).

Střely a statistiky corsi

Ofenzivní tvorba začíná od střelby. Nejčastějšími střelci v týmu Ocelářů jsou Martin Gernát, který vystřelil mezi tři soupeřovy tyče 121krát, dále Chmielewski (116), Werek (115) a Martin Růžička (112). Při přepočtu na čas strávený na ledě byl nejčastějším střelcem Ethan Werek, který potvrzuje kanadskou přímočarou hokejovou náturu. Werek, kdyby trávil na ledě 60 minut hry, by měl čistou střeleckou produkci 16,9 střel na zápas. Velmi zajímavé je srovnání produkce celého týmu s daným hráčem na ledě. Můžeme konstatovat, že nejútočněji hrají třinečtí hokejisté, pokud jsou na ledě (z hráčů základní sestavy) Petr Vrána (průměrně 38 střel týmu za zápas) a dále Werek se Svačinou (kolem 37 střel). Stejná jména jsou v pořadí vysoko, společně s Martinem Růžičkou a Jiřím Polanským, z hlediska toho, jak velký podíl střel jde na branku soupeře – průměrně při účasti těchto hráčů na ledě jde 58 – 61 procent všech střel vystřelených během hry na branku soupeře. Oceláři tedy při účasti těchto hráčů ve hře hrají mimo vlastní pásmo a jsou ofenzivně produktivní.

Nasazování v pásmech

Ofenzivní hráče jsme si dostatečně podrobně charakterizovali u statistik šancí a gólů. Zajímavou charakteristikou je nasazování do jednotlivých pásem při vhazování v nich. Hráči, kteří bývají nejčastěji nasazování do standardních situací v obranném pásmu, jsou obránci Gernát, Galviņš a Musil a útočníci Marcinko, Adamský, Dravecký. Z hlediska podílu počtu vhazování v obranném pásmu vůči ostatním zónám kluziště, které daný hráč absolvoval, je jedničkou týmu David Musil. Pokud je nasazován do hry při vhazováních, je 44 procent z nich v obranném pásmu. Musil zvítězil v individuálním Radegast Indexu týmu, měl nejvyšší počet hitů i zblokovaných střel soupeře. Přes to, že vyniká v defenzivních charakteristikách, vykazoval poměrně zajímavou produktivitu (1+13).

Týmové statistiky

Oceláři v základní části vstřelili 153 branek, což dávalo průměr téměř tří gólů na zápas a pouze Plzeň s Libercem byli produktivnější. Přesto z hlediska úspěšnosti střelby byli třinečtí kanonýři až na šestém místě (úspěšnost těsně pod deset procent). Z hlediska celkové střelecké produkce, tedy počtu střel, které průměrně v utkání hráči vyprodukují mezi tři tyče, mimo branku i těch, které jsou zblokované, byli třinečtí hráči na čtvrtém místě. Průměrně se během šedesáti minut dostali k více než 53 střelám.

Z dalších zajímavých týmových statistik zmiňme, že Oceláři vstřelili první gól ve 30 z 52 zápasů. Pouze Brno (34), Liberec a Hradec Králové skórovali jako první víckrát. Z celé ligy měli Třinečtí nejlepší poměr mezi góly vstřelenými do prázdné soupeřovy branky a inkasovanými do vlastní odkryté klece. Třinec osmkrát potrestal power play a sám inkasoval pouze jediný gól. Víckrát do prázdné branky inkasovaly jen Vítkovice (10), které ale zároveň 11krát do vlastní prázdné branky inkasovaly. Žádný jiný tým kromě Ocelářů neinkasoval do vlastní prázdné branky méně než tři góly. Zajímavostí je, že z osmi gólů Třince při power play soupeře vstřelil hned čtyři Martin Adamský a to je nejvíc v lize! Adamský tak čtyři ze svých 10 zásahů vstřelil soupeři při pokusu korigovat výsledek bez brankáře.

Třinečtí hokejisté se během základní části mohli spolehnout na přesilové hry. Využili 42 početních výhod, což znamenalo využití lehce přes dvacet procent (pouze Oceláři a první Liberec využili aspoň každou pátou přesilovku). Třinec využil třetí nejvyšší počet přesilovek a to přes to, že pouze tři týmy hrály početních výhod méně (průměrně ani ne čtyři přesilovky na zápas měli k dispozici Oceláři). Svěřenci trenéra Varadi ve vlastní přesilovce inkasovali jen čtyři góly, méně už měl na svém kontě pouze Liberec, který si nechal soupeře gólově utéct třikrát. Zároveň však Třinečtí – ještě spolu s několika dalšími oddíly – dali svým soupeřům nejmenší počet gólů při jejich přesilovce (prosadili se takto třikrát). Slezský tým měl šesté nejlepší oslabení – soupeři proti Ocelářům využívali průměrně 16 % přesilovek. Oceláři ale svým soupeřům nedávali mnoho času v početní výhodě – byli sice až šestým nejméně trestaným týmem, bylo to ale umocněno vyššími tresty. Z hlediska dvouminutových trestů byli třinečtí hokejisté třetím nejslušnějším týmem.

Další týmové statistiky jsou uvedeny v přehledu níže.

Z týmových analytických statistik vyplývá jedna zajímavá informace. Oceláři jsou po Plzni druhým týmem, který nejčastěji využívá křížných přihrávek. Třinečtí hokejisté průměrně během zápasu vyprodukují deset křížných přihrávek (první Plzeň o jednu víc). Nejčastěji se o ně snaží Cienciala a Růžička (cca 3,3 přihrávky na zápas). Zároveň je Třinec týmem, který tyto nebezpečné přihrávky nejlépe brání – průměrně během zápasu povolí soupeřům jen necelých šest těchto přihrávek. Podobné pořadí je i z hlediska počtu křížných přihrávek na střelu ze slotu, tedy z nejnebezpečnějšího prostoru bezprostředně před brankovištěm mezi kruhy. Třinec je s průměrem 4,5 takových přihrávek za zápas na druhém místě za Plzní a David Cienciala je po Janu Kovářovi a Stachovi dokonce třetí v soutěži, když průměrně vyprodukuje 2,4 tyto přihrávky v zápase.

Z hlediska dalších týmových statistik jsou důležitým aspektem pro využití obranných nebo útočných pozic vhazování. V kádru Ocelářů je několik hráčů, kteří solidně zvládají buly, což se projevuje i na tom, že Třinečtí jsou na čtvrtém místě v lize. Úspěšnost necelých 51,5 % (pro srovnání – nejlepší je Liberec s 55,6 %). Paradoxně nejhůř to jde třineckým centrům ve vlastním pásmu (úspěšnost 46 % a až osmé místo v lize), naopak svůj útok dokáží podpořit ziskem kotouče při vhazování (úspěšnost 56 % a druhé místo v soutěži).

Výše jsme již zmínili, že Třinečtí vstřelili první gól ve 30 utkáních. Hned 26 z těchto 30 zápasů nakonec dokázali vyhrát. Spolu s Libercem měli nejlepší využití výhody prvního gólu v utkáních. Třinečtí hokejisté naopak prohráli jen 4 utkání poté, co vstřelili první gól zápasu (jen Plzeň ztratila míň utkání, kde jako první vedla – pouze 2). Oceláři dokázali vyhrát čtyři zápasy, ve kterých prohrávali po první třetině a dokázali otočit i zápas ve Vítkovicích, kde prohrávali ještě po druhé třetině.

Kapacita nové Werk areny vzrostla pro nový soutěžní ročník na 5 400 diváků. Ve druhém derby s Vítkovicemi, které se odehrálo 23. listopadu a Třinečtí jej vyhráli 3:0, bylo ohlášeno „vyprodáno“. V dalších čtyřech zápasech základní části přišlo v Třinci na hokej přes pět tisíc diváků. Průměrná návštěva po poklesu v sezóně 2017-18, kdy byla nejníž za čtyři roky provozu nové arény, opět vzrostla. Atraktivní hra Ocelářů průměrně lákala do ochozů přes čtyři a půl tisíce diváků. Což je pro srovnání zhruba o 900 diváků na každém utkání více než v mistrovské sezóně ještě na starém zimáku.

K druhému místu v tabulce po základní části si Oceláři značnou měrou pomohli mezi 15. a 24. kolem. Tehdy vyhráli 10 po sobě jdoucích utkání a získali 29 bodů, ztratili pouze bod za vítězství až v prodloužení s brněnskou Kometou. Bodová série byla dokonce o tři utkání delší – dvě porážky v normální hrací době, a sice v 11. kole doma s Plzní a v rámci předehrávaného 31. kola v Hradci Králové, dělilo 46 dnů. Navíc po utkání v Hradci Králové následovaly další čtyři výhry na kontě Ocelářů. Ve velmi silné prostřední fázi základní části Oceláři odehráli 18 utkání a nasbírali 47 bodů, což je 87 % možných. Deset vítězství v řadě byl druhý nejlepší výkon v historii, pouze v sezóně 2014/15 přišla delší série – byla ještě o tři utkání delší.

Vítězná série na domácím ledě byla ještě trvalejší. Oceláři vyhráli 12 po sobě jdoucích zápasů. Bodová série trvala dokonce 15 utkání! Dvě porážky v normální hrací době na domácím ledě dělilo neuvěřitelných sto dnů! Na výhru Plzně v polovině října navázala Mladá Boleslav až koncem ledna. Velmi dobré zápisy zaznamenali Oceláři i venku. Rekordní bodové žně pro Třinec přišly v sezóně 2014/15, kdy mimo své mantinely nastřádali 50 bodů a letos třinečtí hráči zůstali tři body za tímto zápisem. V aktuálně skončené základní části ale získali Oceláři 15 výher na kluzištích soupeřů v normální hrací době, což bylo nejvíc v historii!

Jubilea, milníky

V základní části jsme byli svědky řady milníků, kterých třinečtí hokejisté dosáhli, a to ať již extraligových, nebo především klubových. Brankář Šimon Hrubec se ve 25. kole v domácím utkání s Chomutovem stal prvním brankářem v historii klubu, který se s počtem utkání odchytaných za Třinec dostal na hodnotu 300. Obránce Vladimír Roth o čtyři kola později sehrál třísté utkání za Oceláře a to teprve jako čtvrtý obránce v historii klubu. Před ním se to podařilo pouze Hrabalovi, Sekerášovi a Noskovi. Významné jubileum prožil i útočník Erik Hrňa, který už za Třinec odehrál více než 400 zápasů. Ten přesně čtyřstý si připsal v prvním derby, které se hrálo v půlce ledna na ostravském ledě. Stal se teprve šestým Ocelářem v historii s takovýmto počtem utkání – před ním čtyři stovky a více utkání odehrál Polanský, Peterek, Král, Adamský a Martynek. Jiří Polanský v předposledním kole odehrál 900. extraligové utkání ve své kariéře. Zatím se nestal prvním hráčem v historii klubu, jenž odehrál devět stovek zápasů za Třinec, Polanský totiž na začátku kariéry strávil část jednoho ročníku v Havířově. Za třinecký klub tak má na svém kontě po posledním kole 869 zápasů.

Byli jsme svědky také překonávání ofenzivních statistik. Již zmíněný Polanský v zápase 36. kola v Pardubicích vstřelil svůj 210. gól v barvách Třince a dostal se tak na první příčku v historickém žebříčku střelců. Stíhá ho Martin Růžička, který dvoustou branku vstřelil o deset kol později. Třinecká sedmadvacítka ve stejném utkání, ve kterém Polanský vsítil rekordní branku, tedy v Pardubicích zaznamenala 400. bod jako Ocelář. Před ním se to povedlo pouze třem hráčům.

V průběhu základní části jsme byli svědky několika nováčkových výkonů. V barvách Ocelářů se prezentovali i „košíkáři“, tedy hráči, jejich obličej ještě zdobí ochranná mřížka. Jonáš Peterek v těžké repríze finále s Kometou Brno ochutnal poprvé extraligový hokej, Adam Raška se v Litvínově stal nejmladším střelcem branky v historii klubu.

Pokud se bude ve vyřazovacích bojích dařit a hráčům bude přát zdraví, které jim bude umožňovat setrvávat v sestavě třineckých Ocelářů, mohou padnout další milníky i v play off. Milan Doudera může následovat kolegu z obrany Rotha a rozšířit počet obránců, kteří za Třinec odehráli 300 a více utkání, na pět. Chybí mu k tomu 11 zápasů. Stejný počet utkání zbývá Martinu Adamskému k překonání pětistovky utkání pouze za Třinec. Zařadil by se za Polanského a Peterka na třetí místo historického žebříčku hráčů nejčastěji reprezentujících Třinec. Pokud Vladimír Dravecký nastoupí do 11 zápasů, zaokrouhlí počet startů za Oceláře na 300. Martinu Růžičkovi pak chybí ke čtyřem stovkám zápasů za třinecký klub nastoupit ještě 13krát. Třinecký kanonýr má před sebou i ofenzivní milníky – může se posunout výš v historickém pořadí střelců třineckého klubu, kterému zatím vévodí Polanský s 213 góly, druhý je Král s 209 zásahy a třetí právě Růžička, jenž se trefil 203krát. Devět gólů pak Růžičkovi chybí, aby dovršil počet zásahů potřebných pro vstup do Klubu hokejových střelců deníku Sport. Růžička ve své kariéře dal 203 gólů za Třinec, 30krát se prosadil za Znojmo a 8krát v reprezentačním dresu, což dává celkem 241 branek.

Na spadnutí jsou i některé další milníky – jubilejní zápasy v extraligové kariéře daného hráče celkově, někteří borci čekají na svůj jubilejní nebo třeba úplně první zásah do branky soupeře či čisté konto v barvách Třince. Všechny zajímavé počiny budeme nadále sledovat a prezentovat na komunikačních platformách klubu.

Bude velice zajímavé sledovat, zda a případně kdy se podaří Ocelářů vstřelit 17. branku na domácím ledě, poněvadž přesně tolik gólů chybí, aby třinečtí hokejisté zaokrouhlili počet gólů v domácích zápasech v nové Werk areně na 500 a to v součtu zápasů v základní části a play off. Kdyby sezóna byla ještě hodně dlouhá a doma se dařilo, tak může padnout i milník – 100 branek na domácím ledě v nové Werk areně v zápasech play off. Třinečtí v novém stánku ve vyřazovacích bojích zatím skórovali 74krát. V případě finálové účasti by také byl na spadnutí další milník, kdy 15 zápasů chybí k zaokrouhlení počtu utkání v play off v klubové historii na 200. Dosud Třinec v play off odehrál 185 zápasů s bilancí 87 výher a 98 porážek.

Sdílet článek