Třinec před sezónou přilákal zpět do svých řad ruského legionáře Jana Peterka. Třinecký dres měl již odzkoušený i Martin Čakajík nebo Zdeněk Skořepa. Ze zámoří přišel Marek Chvátal, z Budějovic Miroslav Ďurák, z Pardubic Peter Podhradský a z Písku David Všetečka. Tým posílili i hráči z NHL – krnovský rodák Radek Bonk, slovenský obránce Branislav Mezei, další bek Michal Rozsíval (ten ale konec sezóny odehrál v Pardubicích, kde s Perníkáři slavil mistrovský titul), epizodní pak byla angažmá Pavla Brendla a Jaroslava Svobody. Všechny fanoušky jistě zamrzel postoj Martina Havláta, který nechtěl vrátit klubu, v jehož dresu působil, když vyhrál v jednom roce titul mistra světa seniorů i juniorů a dostal možnost odejít do nejlepší hokejové soutěže světa, něco ze svého umění. Havlát zamířil na část sezóny do Znojma, posléze dohrál ročník v Rusku. Oceláře opustil Marek Zadina (hostování ve Vsetíně), Jan Kudrna (hostování v Ústí n. L.), Boris Žabka (Slavia Prhaa), Petr Jančařík (České Budějovice) a Marek Ivan. Start výjimečného ročníku byl ještě o týden posunut kvůli nečekanému úmrtí tehdejšího reprezentačního trenéra Ivana Hlinky. Začínalo se tak až 17. září.
Oceláři nechytili už začátek ročníku. Úvodní zápas prohráli doma se Znojmem 4:5, k bodům nestačily ani 4 branky staronové posily Jana Peterka. Následně si odvezli výprask z Litvínova (1:8). Druhým domácím zápasem byl duel s Kladnem – v tomto utkání se poprvé na českých kolbištích představil Kladeňák Jaromír Jágr. Třinečtí nezvládli ani tento zápas a podlehli Středočechům 1:4. První bodový úspěch přišel až ve 4. zápase sezóny – na ledě tehdejší Sazka Arény, kde Třinec sehrál tehdy svůj první mač v tomto „chrámu zasvěceném hrám“, podlehl domácí Slavii až v prodloužení 2:3, když rozhodující gól dával Jozef Stümpel v čase 64:59.
Následovalo období, kdy se střídaly úspěchy a optimistické nálady s prohrami a černými vizemi. Nikdy se ale Ocelářům pořádně nepodařilo smazat manko, které si vytvořili už na počátku soutěže. Toto se jako železná koule s nimi táhlo po celou sezónu, která se pak někdy v období Vánoc zdála být pohřbena. Po dílčím úspěchu na Slavii přišla první výhra – doma Třinec porazili Bílé tygry 4:2. Následně Oceláři přivezli jen bod za prohru 2:3 v prodloužení v Karlových Varech, byť vedli před polovinou zápasu 2:0 – to byly právě momenty, které podrývaly sebevědomí třineckých hochů. Mezi nepovedené se také určitě zařadí bezbranková remíza v zápase s Vítkovicemi a domácí prohra 1:2 s Plzní. Třinec pak poprvé uspěl venku, když porazil slaboučkou Jihlavu. Brankou Bordowského v prodloužení odjížděla poražena i Sparta. Následovaly výhry ve Vsetíně (3:1) a ve Znojmě (5:0).
V tomto období měli třinečtí fanoušci pozitivnější myšlenky než zkraje ročníku. Oceláři se ale nevyhnuli „nevynuceným chybám“, zbytečným ztrátám, které je pak stály naděje na play-off. Jistě i doma může tým zaváhat a prohrát, ale když musí mančaft dohánět manko, nemůže si již dovolit více zbytečných ztrát. A právě ty přesto přicházely – domácí prohra 2:3 s Litvínovem nebo se Slávií 1:2. Oceláři pak sice porazili doma Zlín 3:2, neprohráli v normální hrací době ve Vítkovicích a porazili i Moeller z Pardubic, ale po dvou neúspěších venku, povinné výhře s Jihlavou a remíze ve Varech následovaly dva domácí zápasy, které byly dalšími zklamáními do celoroční skládanky – remíza se Vsetínem a druhá domácí prohra se Znojmem. Pak se, když si Třinec odvezl sedmičku z Litvínova a nebodoval ani na Slavii, začala hýbat škatulata. Dosavadní trenér Pavel Marek se přesunul na post sportovního ředitele, do čela realizačního týmu áčka se postavil Slovák Ľubomír Pokovič. Tehdy ještě asi nevěděl, že se zapíše do historie klubu jako nejméně úspěšný trenér v extraligové historii (aspoň do sezóny 08/09).
V tomto období se nepřebudovávaly jen struktury vedení klubu, ale i hráčského kádru. Pavel Janků odešel na část sezóny hostovat do Jihlavy, do Pardubic šel Rozsíval, odešel i Mezei s Podhradským a Kucharczykem. Závěr nepovedeného ročníku už nedohrál ani Richard Král, Vlastimil Lakosil pomáhal Sareze Ostrava v play-off 1. ligy. V prosinci se spekulovalo o příchodu Romana Málka z Magnitogorsku, ten nakonec skončil v Karlových Varech. Místo něj sezónu dochytal exvsetínský Radovan Biegl. Všechny tyto změny nakonec způsobily, že za Oceláře v tomto ročníku nastoupilo aspoň na jeden zápas neuvěřitelných 50 hráčů – 5 brankářů a 45 hráčů do pole.
V době příchodu Pokoviče k týmu to už s postupovými nadějemi Ocelářů vypadalo velmi kriticky. Jeho angažmá nijak nepomohlo k lepšímu. Třinečtí začali na Štěpána domácí prohrou s Libercem. Následovaly tři zápasy venku a tři prohry. V období po Novém roce již třinečtí fanoušci jen velmi těžko hledali na návštěvách třineckého zimáku cokoliv příjemného. Pozitivní ale mohlo být pro vedení klubu zjištění, že přes špatné výkony a ještě horší výsledky, které v té době A-tým produkoval, stále existovalo solidní množství skalních fandů, jež neváhali chodit i nadále své miláčky povzbuzovat. Oceláři pod Pokovičem vyhráli celkem 4 zápasy – 7. ledna uspěli v Jihlavě (2:1), 18. ledna doma s Karlovými Vary (3:2), přestože již ve 3. minutě prohrávali 0:2, 18. února doma s Vítkovicemi (4:3 v prodloužení) a 27. února poslední domácí zápas s Jihlavou (2:1 v prodloužení). Trápení A-mužstva skončilo 1. března zápasem v Praze se Spartou. Oceláři po dvou třetinách překvapivě vedli 3:2, v posledním dějství ale domácí zabrali a nakonec vyhráli 7:3. Pod trenérem Ľubomírem Pokovičem tedy hráči zpod Javorového sehráli celkem 20 zápasů – 2 vyhráli v normální hrací době, 4 po 60 minutách skončili nerozhodně (v prodloužení 2 vyhráli a 2 prohráli) a celkem 14x odcházeli Oceláři poražení. Výsledkem dosavadní nejhorší sezóny v historii klubu tak bylo předposlední místo.
Kanadské bodování základní části: poř Jméno a příjmení Z G A B 1. Jan Peterek 43 13 14 27 2. Richard Král 40 11 16 27 3. Zdeněk Skořepa 49 16 7 23 4. Radek Bonk 27 6 10 16 5. Rostislav Martynek 44 8 6 14 6. Marek Melenovský 37 6 7 13 7. Jiří Polanský 48 7 5 12 8. Michal Rozsíval 35 1 10 11 9. Pavel Janků 33 5 5 10 10. Zdeněk Pavelek 45 3 7 10 11. Richard Bordowski 45 2 8 10 12. Jiří Hašek 32 4 4 8 13. Jiří Malinský 50 2 5 7 14. Josef Vítek 25 3 3 6 15. Petr Míka 8 4 1 5 16. Peter Podhradský 39 0 5 5 17. Václav Pletka 16 2 2 4 18. Jiří Hunkes 51 0 4 4 19. Tomáš Zbořil 23 2 1 3 20. Lubomír Korhoň 3 1 2 3 21. Tomáš Klouček 11 1 2 3 22. Branislav Mezei 41 1 2 3 23. Aleš Křetinský 8 0 3 3 24. David Mikšan 5 1 1 2 25. Andrej Hebar 14 1 1 2 26. David Všetečka 32 1 1 2 27. Jaroslav Svoboda 9 0 2 2 28. Martin Čakajík 25 0 2 2 29. Martin Bouz 6 1 0 1 30. Martin Balčík 3 0 1 1 31. Filip Štefanka 18 0 1 1 32. Marek Chvátal 19 0 1 1 33. Robert Procházka 1 0 0 0 33. Lukáš Novák 1 0 0 0 35. Pavel Šebesta 2 0 0 0 35. Pavel Brendl 2 0 0 0 35. David Mocek 2 0 0 0 38. Ondřej Fiala 3 0 0 0 38. Petr Škatula 3 0 0 0 38. Jakub Bartoň 3 0 0 0 38. Jiří Kučný 3 0 0 0 38. Miroslav Ďurák 3 0 0 0 43. Tomáš Pospíšil 14 0 0 0 44. Tomáš Houdek 17 0 0 0 45. Radim Kucharczyk 26 0 0 0 Brankáři v základní části: poř Jméno a příjmení Z Min OG Zás. Prům. % SO 1. Vlastimil Lakosil 19 1092 48 620 2,64 92,8 2 2. Martin Vojtek 22 1254 63 775 3,01 92,5 0 3. Radovan Biegl 15 798 49 492 3,68 90,9 0 -. Michal Holeš 1 12 0 2 0,00 100,0 0 -. Vladislav Koutský 1 12 2 7 10,00 77,8 0
