Oskare, popiš mi první pocity po zvednutí mistrovského poháru nad hlavu.
Je to neskutečné! Každý z nás na ledě nechal úplně všechno, co v nás bylo. Dneska se nám povedl skvělý obrat ze stavu 0:3. Navíc proti Kometě, která hrála doma. Po špatném začátku série jsme se dokázali dostat zpátky, proto si mistrovského poháru vážíme ještě o to víc. Opravdu klobouk dolů před celý týmem.
Ty jsi týmu dnes navíc pomohl důležitými góly.
První gól byl z trestného střílení, druhý z dorážky, třetí z přesilovky pak na 4:3. Byla to trochu taková nekombinace, ale padlo to tam. (usmívá se)
Opět se nám nepovedlo vstřelit v utkání první branku. Jako by se týmu pod tlakem hrálo líp.
(směje se) To asi ne. Nějak to vyplynulo, že jsme zase prohrávali. Naštěstí ale naše síla v útoku byla velká. Dokázali jsme dát góly a otočit stav.
Nejdřív záchrana s Frýdkem, teď juniorský titul. K tomu Oceláři ve finále extraligy. Hodně turbulentní rok, že?
Je to tak, moje sezona byla taková nahoru dolů. Začátek sezony ve Frýdku byl katastrofa, hodně bodů jsme tam ztratili. Na konci nám pak chyběly, kdy jsme se hnali za předkolem play off. Byli jsme ale hlavně rádi, že jsme Chance ligu zachránili. Juniorský titul je pro mě teď opravdu ohromně cenný. Věřím, že třinecké áčko na nás zvládne navázat.
V čem se tým oproti loňsku změnil? Připomeňme, že jsme rovněž hráli finále, v něm ale prohráli 0:4 se Spartou.
Opravdu jsme se hodně posunuli v útoku. Před rokem nám navíc hodně oslabil tým nároďák do 18 let, který si vzal několik kluků. Letos sice chyběli Petr Sikora a Radim Mrtka, ale síla týmu byla stejně veliká. Opravdu jsme byli hodně dobří.
Což potvrzuje i finálová otočka. Navíc jste zvládli otočit stav 0:2 na zápasy už v semifinále s Karlovými Vary.
Taky jsme prohráli oba domácí zápasy. Jeli jsme do Varů ve ztrátě, tady se ale ukázala síla týmu. Nebylo to lehké, ale vzchopili jsme se a začali šlapat. Celá cesta play off nebyla snadná, o to víc si poháru vážíme.
