Třinečtí junioři odstartovali semifinále na domácím ledě, jako výhoda se to ale neukázalo. Mladí Oceláři sice na branku karlovarské Energie vyslali rovných 80 střel, z nich ovšem padly jen dva góly. A to bylo málo. “Myslím si, že v těch úvodních utkáních podal nadstandardní výkon brankář soupeře a nebyli jsme produktivní v přesilovkách. My jsme se na šance poměrně nadřeli. I když jsme měli hodně střel, byly z prostoru, odkud moc góly nepadají. Chyběl nám důraz kolem branky, soupeř nás tam ani moc nepouštěl. Tam to bolí a v některých chvílích jsme okolo branky nepodali agresivní výkon, což je v play off potřeba.”
Semifinále juniorské extraligy se oproti loňské sezoně hrálo jen na tři vítězné zápasy, hráči s drakem na hrudi se tak za stavu 0:2 rázem dostali do nezáviděníhodné situace. “První zápasy jsou v tomhle případě velmi důležité. V tom vidíme právě nevýhodu těch sérií na tři vítězné. Nám to nevyšlo, na druhou stranu, pro náš tým to byla obrovská výzva. Měli jsme v podstatě všechno dané. Pokud jsme chtěli zůstat v play off a porvat se o ten pohár, museli jsme každý zápas vyhrát.”
Třinecký tým se navíc musel kromě stavu 0:2 vypořádat ještě s jinou těžkou situací. Pokud by se venkovní odvety hrály ve stanoveném termínu, hned několik hráčů by do nich kvůli kolizi s termínem písemných státních maturit nemohlo zasáhnout. “Velké díky patří karlovarským trenérům, kteří vyšli hlavně klukům vstříc v tom, že ne všichni, ale alespoň někteří, mohli třetí a čtvrté utkání absolvovat. Nebylo to jednoduché, ale semklo nás to.”
Těžkou venkovní misi nakonec zvládla ocelářská družina úspěšně. A po výhrách 4:1 a 3:1 si vynutila rozhodující pátý zápas. “Ve třetím zápase už jsme museli, neměli jsme kam uhnout. Vyšel nám vstup do utkání, rychle jsme dali první gól. Nechci říkat, že jsme v tom zápase úplně dominovali, ale vyhráli jsme zaslouženě. Čtvrtý zápas se vyvíjel trochu jinak. Hlavně ve druhé třetině nás hodně podržel brankář a tím jsme drželi stav 0:0. Ve třetí třetině jsme využili špatné střídání domácích a šli do vedení. Brzy na to jsme využili dvojnásobnou přesilovou hru a tým začal věřit, že tuto sérii vrátíme do Třince.”
Klíčové utkání se v třinecké Mini WERK ARENĚ hrálo v sobotu 6. dubna. Hráči s drakem na hrudi v něm sice šli do vedení už po 51 odehraných sekundách, nakonec to ale byli právě oni, kdo musel otáčet. A to hned dvakrát. “Řekl bych to takhle. Vyšel nám až nečekaně začátek. Brankář hostů si moc nesáhl na puk a hned dostal gól. Neříkám, že nás to uklidnilo, ale přestali jsme hrát poctivý hokej a zbytečnými fauly jsme soupeře pustili do zápasu. První krizi jsme měli, když soupeř otočil na 1:2, tam jsme tahali za kratší konec a ve hře nás držel výborný Kuba Král.”
V obou případech to ale mladí Oceláři zvládli. V závěru druhé třetiny srovnal na 2:2 důrazný Michal Ramik, na třetí gól Varů ve třetí třetině pak Třinec reagoval už po 82 sekundách. “Na naši psychiku hrozně zapůsobilo to, že jsme dali z první přesilovky vyrovnávací gól na 2:2. Ve třetí třetině už šla možná na některých hráčích vidět zkušenost z loňska, kdy jsme to takhle otáčeli s Jihlavou. Za stavu 2:3 nás to pak nakoplo, že si za tím musíme jít. Dostali jsme soupeře pod tlak, náš výkon gradoval a vyhráli jsme zaslouženě.”
Na oslavy ale není moc čas, už v úterý 9. dubna rozehrají třinečtí mladíci finálovou sérii. Jejich soupeřem bude druhý tým nadstavbové části, brněnská Kometa. “Velmi těžký soupeř. Samozřejmě se na něj těšíme. Musíme se na ně dobře připravit. Určitě je to soupeř, který je velmi organizovaný a jsou silní v přesilových hrách. Chceme tím pozvat fanoušky, rodiče o podporu v hledišti. Očekáváme taky bouřlivou atmosféru v Brně. Když jsem viděl, jaká tam byla návštěvnost na Spartu, tak si myslím, že tentokrát přijde ještě více lidí. Finálová série se hraje na čtyři vítězství a potřebujeme být v domácích utkáních vítězní.”
