V minulé sezóně pomohl Jakub Lacka bratislavskému Ružinovu k titulu vicemistra ve slovenské extralize staršího dorostu, od té letošní už nastupuje v dresu Ocelářů. „Rozhodoval jsem se mezi týmy, které by mi mohly v hokejovém rozvoji poskytnout nejvíce, a nakonec jsem si vybral Třinec. Je tady pěkné prostředí, milí lidé a super hokej, co víc si můžu přát.“
Loňský kapitán Ružinova přispěl svému týmu k zisku stříbrných medailí sto body, nasbíraných v jednapadesáti zápasech. A Jakubu Lackovi se daří také po příchodu do Třince, v české dorostenecké extralize bodoval Lacka již třicetkrát. „Myslím, že v dorostu se ode mě body očekávaly a teď se soustředím na to, abych podával co nejlepší výkony v juniorce.“
Bodově zazářil lídr kanadského bodování staršího dorostu také v přátelském utkání proti reprezentačnímu výběru do šestnácti let, na jehož lavičce stál René Mucha. Měli starší dorostenci větší motivaci v tomto utkání zvítězit a porazit tak svého trenéra? „Určitě měli, ale byl to zápas jako každý jiný. Chci vyhrát každý zápas, ať už hraju proti komukoli.
Foto: Lukáš Filipec.
Poté už se šestnáctiletý forvard přesunul k juniorskému výběru, kde zatím odehrál dvě utkání na ledě Mladé Boleslavi a Liberce. „Byli to dva velmi kvalitní zápasy, v kterých jsem zjistil, jaký je juniorský hokej.“ Čekal Jakub Lacka, že by šance nastoupit v juniorce mohla přijít tak brzy a v čem vidí největší rozdíl oproti extralize staršího dorostu? „Šanci jsem nečekal, ale snažil jsem se, abych ji dostal. Největší rozdíly jsou určitě v tvrdosti a rychlosti.
Zatímco v nejvyšší dorostenecké soutěži končí utkání Ocelářů většinou několika gólovým rozdílem, u juniorů jde téměř vždy jen o rozdíl jediné branky. Je o to těžší nastupovat za juniorský tým, kde může každá chyba rozhodnout o prohře? „Ano, ale proto se musím o to víc snažit, abychom my ten jeden gól dali a ne dostali.„
