V prvé řadě obrovská gratulace k nominaci. Jaké to ve vás vyvolalo pocity, když jste se dozvěděl o této novině poprvé?
Děkuji moc. Já jsem tuto informaci dostal na konci března, kdy mi volal pan Loukota ze svazu a ptal se mě, jestli bych měl zájem - neváhal jsem. Pak to museli schválit Honza Peterek a Venca Varaďa, protože to bude zasahovat do klubového procesu. Bylo mi to schváleno a pak se už jen čekalo na to, jestli to schválí výkonný výbor na svazu. Vyšlo to a mám z toho velkou radost. Je to práce, kterou jsem chtěl dělat.
Do jaké míry si myslíte, že vás to ve vaší trenérské kariéře posune?
Je to národní tým, takže věřím, že mě to posune určitě dál. Vím, že s holkami je to trošku jiná práce, musí se k tomu přistupovat trošku jinak než ke klukům, ale budu mít možnost poznat nové lidi, nové poznatky, takže rozhodně to vidím pro mou trenérskou kariéru jako obrovský posun. Určitě mě to mnoha směry obohatí.
Co od této nominace očekáváte?
Chtěl bych holky posunout co nejdál. Chtěl bych, aby ve mně měly důvěru, aby se nebály zeptat a s čímkoliv za mnou přišly a já jim mohl být nápomocen při řešení různých situací. Samozřejmě, je tam hlavní trenér, se kterým si řekneme, co ode mě a od druhé asistentky čeká a tu roli budeme plnit. Tím, že jsem dostal tu šanci, tak je na mně, abych ji maximálně využil a nezklamal jak sebe, tak i lidi, kteří mi tu důvěru dali. Samozřejmě jsem v tomto směru pokorný, protože vím, jak to ve sportu je. Jednou jste nahoře, jednou dole."
Jaký máte vztah k ženskému hokeji?
Já jsem měl vždycky k ženskému hokeji kladný vztah. Troufnu si říct, že mám i slušný přehled. Jezdil jsem koukat na zápasy holek nároďáku, občas jsem sjel i do Karviné apod. Ženský hokej nabízí spoustu možností, ať už je to studium v USA a v Kanadě, kde během studia mohou hrát a zároveň trénovat nebo jsou možnosti ve Švédsku, Finsku a Rusku, kde je to také na opravdu skvělé úrovni. Ženský hokej je i na zimní olympiádě, kde budou naše holky v únoru hrát kvalifikační zápasy, aby se tam posléze dostaly, takže myslím, že už to není sport jen pro chlapy. Navíc má přítelkyně Nicol hraje osm let v Rusku, takže ženský hokej je prakticky můj denní chleba, sleduju jejich zápasy, bavíme se o něm, vím, jak probíhají jejich tréninky, konzultujeme je apod.
V čem je podle Vás největší rozdíl mezi ženským a mužským hokejem?
U mužů je ten hokej trošku jiný, je více technický. U holek jsou nejdůležitější dovednosti a bruslení. V loňském roce jsem sledoval MS žen ve Finsku a musím říct, že ta úroveň tam byla obrovská. Jsem rád, že se můžu podílet na rozvoji ženského hokeje.
