Michale, ze všeho nejdřív tě poprosím o tvůj komentář k dnešnímu utkání se Spartou. Zisk dvou bodů proti lídru extraligy asi potěší, že?
To rozhodně ano. Byl to velice bojovný hokej s řadou osobních soubojů. Ještě ve 3.třetině jsme prohrávali 2:1, ale nevzdali jsme to a dokázali jsme zápas dotáhnout až k samostatným nájezdům, kde nám vítězství zařídili Šimon Hrubec a fantastický Jirka Polanský.
Ty sám si toho však dnes příliš neodehrál, pouze dvě střídání a ice-time lehce přes minutu...
Dalo se to očekávat. Proti prvnímu týmu soutěže zkrátka dostali více prostoru starší zkušení hráči. Celá naše čtvrtá řada se dnes na led moc nedostala. Já jsem však vděčný i za ta dvě střídání.
Přejděme k reprezentaci. Výsledky na turnaji v Moskvě příliš nepotěšily. Získ jediného bodu a skóre 5:13 asi nebylo úplně to, s čím jste do Ruska jeli...
Turnaj v Rusku byl velmi kvalitně obsazený. Proti Finům jsme podali výborný výkon, stačilo však jen na bod. V zápase proti Švédsku jsme nezachytili začátek utkání, kdy jsme už po sedmi minutách hry prohrávali o tři branky. V posledním klání proti Rusku už jsme se všichni nejspíš viděli v letadle, Rusové byli všude o krok dřív a zaslouženě zvítězili.
Jak jsi byl spokojený se svou pozicí v týmu? Hrál jsi ve druhé obranné dvojici, chodil jsi na přesilovky i oslabení. Čas strávený na ledě jsi měl vždy přes 20 minut...
Je to tak. Byl jsem tím velmi mile překvapen. Snad jsem důvěru trenérů nezklamal. Vytížení bylo opravdu velké, ke konci zápasu už jsem byl vždy vážně vyčerpaný, všechny tři duely se hrály v obrovském tempu.
Na turnaji s tebou byl i tvůj třinecký spoluhráč Marek Růžička, že?
Ano, jsem moc rád, že tam byl. Bydleli jsme spolu na hotelu, se vším si pomáhali. Marek už má několik reprezentačních turnajů za sebou, kdežto já byl v nominaci poprvé. Věděl jak to tam chodí, jaký je režim. Celkově to byla velice cenná zkušenost.
