Proti Sněžným levhartům jste nastoupili den po prohře s Moskvou, navíc jste s tímto týmem v základní skupině prohráli. Jak jste se na zápas připravovali?
„Ve skupině jsme s nimi sice těsně prohráli, ale bylo to po náhodných gólech. Opravdu jsme věřili, že když do toho půjdeme všichni naplno, tak nás dvakrát po sobě neporazí.“
Poměrně brzy jste se ujali vedení a to dokonce ve vlastním oslabení. Mohl bys svůj gól popsat?
„Jejich bekům se na modré nějak zamotal puk a podařilo se mi jim ho vypíchnout. Měl jsem větší rychlost, tak jsem jel sám a stačilo už "jen" přesně zakončit. Podařilo se mi gólmana roztáhnout a zakončit blafákem do bekhendu. Měl jsem obrovskou radost, protože to u mě zase taková samozřejmost není.“
První třetina vám vyšla parádně a do kabin jste odcházeli s tříbrankovým náskokem. Myslíš, že to třeba mohlo být i tím, že vás Astana po první výhře podcenila?
„Myslím, že ne. Hráli jsme svou hru, rychlým gólem jsme je dostali pod tlak a navíc jsme byli produktivní. To byl podle mě klíč k úspěchu.“
Závěr zápasu byl ale značně dramatický a soupeři se podařilo snížit na rozdíl jediné trefy. Jak náročné pro vás byly poslední minuty?
„Bylo to těžké hlavně psychicky. Možná jsme se moc zatáhli a nechali je hrát. Z toho pak pramenil jejich tlak a snížení. Nás skvěle podržel Loubi (Matěj Loubal), hlavně při tom trestném střílení a naštěstí to všechno dobře dopadlo.
Jaké pocity panovaly po závěrečné siréně?
„Pocity po zápase byly úžasné. Je to obrovský úspěch a skvělý start do sezóny.“
