Pokud bychom nahlíželi na třineckou účast optikou extraligové historie, která se píše od podzimu 1995, tak vůbec poprvé se na MS objevila slovenská dvojice Jozef Daňo - Ľubomír Sekeráš. Stalo se tak ve Vídni v roce 1996, kde český tým (v sestavě s příštím Ocelářem Radkem Bonkem) získal zlaté medaile. Slovenský výběr trenéra Šuplera obsadil desátou příčku. Oba dva třinečtí hráči si zopakovali účast i na dalším šampionátu rok poté, kdy se hrálo ve finských Helsinkách.
O rok později (1998) se MS konalo ve švýcarských městech Basilej a Curych, kde znovu nechyběl spolehlivý tandem Daňo-Sekeráš, který byl navíc doplněn novým Ocelářem - Branislavem Jánošem. V roce 1999 se hrálo v Norsku a znovu u toho bylo třineckým fanouškům známé duo "Lubo-Jožo".
První zlatou medaili z mistrovství světa přivezl Ocelářům tehdy devatenáctiletý Martin Havlát. Stalo se tak v ruském Petrohradu v roce 2000. V sestavě trenérů Josefa Augusty a Vladimíra Martince figuroval také Václav Varaďa, jenž v té době oblékal dres Buffala Sabres. Příští elitní útočník a trenér třineckých Ocelářů má ještě jedno světové zlato. V roce 2005 byl u triumfu v rakouské Vídni. Na MS po výlukové sezoně NHL odjížděl jako hráč Vítkovic.
Dalšího reprezentanta na MS měli Oceláři v roce 2007, kdy se světová elita setkala v Moskvě a Petrohradu. Branku českého výběru tehdy hájil Roman Čechmánek, který přišel do třineckého kádru v závěru extraligové sezony 2006/07.
Po deseti letech od petrohradského zlata se další Ocelář dočkal triumfu na šampionátu. Po bodově plodné premiérové sezoně pod Javorovým obdržel pozvánku do národního mužstva Martin Růžička, a po slavném finálovém vítězství s Ruskem mohl pozvednout mistrovský pohár. V kádru hlavního trenéra Vladimíra Růžičky tehdy na pozici gólmana číslo tři působil příští člen ocelářského kolektivu Jakub Štěpánek, extřinecký útočník Jan Marek a také bývalý bek Ocelářů, rodák z Českého Těšína Petr Gřegořek.
"Byl jsem rád za každé střídání, protože konkurence v týmu byla docela silná. Vychutnával jsem si každý okamžik, kdy jsem mohl zasáhnout do hry. Nechci, aby to vyznělo jen jako fráze, ale zahrát si na mistrovství světa je opravdu krásný zážitek a když se navíc povede získat zlato, je to fantazie," vyprávěl tehdy 24letý Martin Růžička pro klubový web.
V roce 2011 se mistrovství světa konalo na Slovensku, kde barvy našich východních sousedů hájil gólman čerstvých extraligových mistrů Peter Hamerlík a členem bronzového týmu trenérů Hadamczika a Palečka byl klíčový muž třinecké obrany Lukáš Krajíček. MS v roce 2012 hostily hned dvě země - Finsko a Švédsko. Do finále se poměrně překvapivě probojovalo mužstvo Slovenska, v jehož brance se znovu objevil Peter Hamerlík, který si po závěrečné siréně pověsil na krk stříbrnou medaili.
Na svůj druhý šampionát se podíval také Martin Růžička, a to v roce 2014, kdy se vrcholná akce konala v běloruském Minsku. Oceláři měli hned dvojí zastoupení na MS v roce 2015, které hostila Praha a Ostrava. Český dres oblékal Jakub Klepiš, ostravskému publiku se představil Vladimír Dravecký, jenž si za Slovensko zahrál na mistrovství také rok poté v Rusku. V roce 2016 se v českém výběru pod vedením kouče Vladimíra Vůjtka představil mimo jiné šikovný třinecký zadák Milan Doudera.
Další ocelářskou stopou na mistrovství světa je účast Tomáše Marcinka v dánské Kodani a Herningu v roce 2018. Také o rok později měl třinecký klub své představitele. Hrálo se na Slovensku (Bratislava, Košice), kde v české sestavě figurovala gólmanská dvojice Patrik Bartošák (od 1.5. 2019 hráč Ocelářů) - Šimon Hrubec a defenzivní muziku tvrdil David Musil.
Oceláři ale byli na MS zastoupení také v jiných než českých a slovenských reprezentacích. Dres Slovinska na šampionátu v roce 2002 a 2003 oblékl Gregor Polončič, jenž pod Javorovým působil v období let 2002 až 2004. Třinecký fanda si jistě vzpomene i na Janise Andersonse z Lotyšska, jenž hájil barvy svého národního mužstva na MS v Německu v roce 2010. Zapomenout nelze ani na člena mistrovského kádru třineckých Ocelářů z roku 2019 Guntise Galvinše, který reprezentoval Lotyšsko na MS před dvěma roky na Slovensku.
Foto: idnes.cz, Marian Ježowicz
