Jeho příchod k Ocelářům mnohé příjemně překvapil. Pětinásobný účastník světových šampionátů si nové působiště velmi chválí: "Přišel jsem v době, kdy se týmu daří, atmosféra v kabině i na ledě je proto velmi pozitivní. Byl jsem v Třinci opravdu hezky přijat. A to jak spoluhráči, tak také trenéry a realizačním týmem. Je fajn cítit, že vám lidé okolo vás věří a dostanete šanci. Třinec míří vysoko. Je to výzva, ale ty mám rád."
Mnoho hráčů, kteří získají třinecké angažmá, s povděkem kvituje zázemí místní arény. Odchovanec klubu Prizma Riga není výjimkou: "Před příchodem do Třince jsem o tom hodně slyšel. Zatím jsem do WERK ARENY jezdil vždy jen jako soupeř a kabina hostů vypadá trochu jinak. Něco jsem o zázemí slyšel a mohu potvrdit, že je to všechno pravda. Kabina a ostatní prostory, které máme k dispozici, připomínají NHL. Je to absolutní špička."
V obraně nastupuje v tandemu s Davidem Musilem. Po dvou dosavadních zápasech lze prognózovat, že tahle spolupráce by mohla fungovat. Vzájemnou souhru hodnotí kladně: "Davida znám sice jen krátce, ale řekl bych, že je to hlavně dobrosrdečný člověk. Moc toho sice neřekne, ale mluví za něj jeho herní kvality. Je hokejově vyspělý, je znát, že působil v zámoří. Věřím, že nám to spolu bude fungovat."
Během úvodních dvou duelů u Ocelářů na sobě měl dres s číslem 38. Jak sám prozradil, už brzy by v tomto směru mělo dojít ke změně. Nosit bude číslo, na které byli zvyklí především fanoušci v Baťově městě: "Všechno se seběhlo velmi rychle, zatím se nestačil vyrobit dres. Tohle číslo nebudu mít dlouho. Brzy už budu nosit dres s číslem 29. Stejné číslo jsem na sobě měl během poslední sezony ve Zlíně."
Letošní mistrovství světa IIHF se uskuteční v Rize, rodné destinaci nové třinecké akvizice. Lotyšský defenzor by zcela logicky rád získal nominaci, ale zároveň v sobě zatím nosí skromnější cíle: "Neřekl bych, že to je úplně největší motivace pro letošní rok. Mým největším přáním je, abych prožil úspěšnou sezonu. Chci odehrát co nejvíc zápasů, mít velké herní vytížení a hlavně pomáhat týmu, kde aktuálně působím. Neupínám své myšlenky jen směrem k mistrovství světa, žiju spíš přítomností. Jsem teď v Třinci a jen pokud budu předvádět dobré výkony tady, mohu pomýšlet na reprezentaci. Zahrát si na domácím mistrovství je samozřejmě velký sen, ale teď mám v hlavě především klubové povinnosti."
Tři roky strávil ve Zlíně, aktuální sezonu zahájil v Brně. Během rozhovoru si všimnete, že docela hezky vysloví pro cizince složité písmeno ř, které je obsaženo v názvu města, kde čerstvě působí. Preferuje povídání v angličtině, ale v českém jazyce údajně dělá slušné pokroky: "Čeština mi ještě moc dobře nejde, ale hodně toho už rozumím. Snažím se občas mluvit česky s trenéry i spoluhráči. Někteří kluci ke mně mluví naopak anglicky. Je to takový mix. Cítím přirozený respekt k zemi, kde hraju. Přijde mi proto rozumné, naučit se alespoň základy. V Česku jsem čtvrtým rokem a myslím si, že je dobré se adaptovat také po jazykové stránce. Chtěl bych svou češtinu ještě časem vylepšit."
