Po angažování Marka Malíka u hlavního týmu se třinečtí dorostenci na novou sezonu připravují pod vedením nového kouče. Od sedmé třídy se k týmu Akademie přesunul trenér Jan Mikš. “Oproti žákům je to velký skok, ale není to nic, na co bychom nebyli připraveni. Klub mi vytvořil super podmínky v tom, že realizační tým zůstal z větší části stejný. Plus tam mám jako asistenta bývalého hráče Martina Adamského, který mi s tím hodně pomáhá. Usnadňují mi to. Máme už za sebou suchou přípravu i výsledky fyzických testů a díky nim si myslím, že jdeme správným směrem.”
Bývalý hokejista Martin Adamský v extralize proslul zejména svou rychlostí, jakou roli zastane na střídačce dorostu Ocelářů ještě zcela jasné není. “Role zatím ještě úplně rozdělené nemáme, po poradě se vždycky věnujeme oba všemu. Plus se k nám po operaci znovu připojil Alda Mach (Aleš Mach - další asistent Jana Mikše) a co říct si má vždycky i Honza Dršata (trenér brankářů). Fungujeme jako tým, kdo bude mít co na starosti si rozdělíme na začátku President Cupu.”
Třinečtí dorostenci už za sebou mají suchou část přípravy, v ní se soustředili především na kondici. “Zaměřili jsme se zejména na běžeckou část, protože s tím, jaký hokej chceme hrát, tak potřebujeme být kondičně připravení. Trošku specifické je to u mladších hráčů ročníku 2009, protože poprvé přichází do kategorie, kde jsou dva ročníky. Museli tak zapracovat i na silové stránce. Při trénincích na ledě s Michalem Papajem a Filipem Oherou jsme pak pilovali dovednosti, protože ty kluci k tomu, aby se na ledě cítili dobře, prostě potřebují.”
Suchou přípravu Ocelářům v červnu zpestřila i trojice přípravných utkání proti Vsetínu a Olomouci. V nich Třinec bral výhry 9:0, 5:1 a 5:3, o konečné výsledky ale příliš nešlo. “Naším hlavním cílem bylo to, abychom viděli všechny hráče. Protože já i Martin Adamský u dorostu začínáme první rok, v přípravě jsme měli 43 hráčů a na začátku druhé části přípravy už jsme chtěli mít trošku zúžený kádr. Takže jsme chtěli všem dát šanci, aby se ukázali a podle toho jsme se potom rozhodovali, co a jak.”
Pak už před trenéry stál první těžký krok. A to zúžení soupisky. “Náročné to bylo i z pohledu toho, že všichni kluci, co tady byli, odvedli maximum. Všichni do toho dávali sto procent a tréninky, ač nás bylo tolik, měly tempo a vypadalo to velice dobře. Ale de facto s jedním hokejovým týmem jsme se prostě museli rozloučit. Takže to úplně příjemné nebylo. Na druhou stranu kvalita i charakterové nastavení rozhoduje. Snad jsme měli šťastnou ruku a vybrali jsme 26 hráčů, kteří udělají pro Třinec maximum.”
Svou roli při rozhodování trenérů sehrálo také to, že je dorost dvouročníkovou kategorií. A nechat v týmu jen starší hráče by se Ocelářům nemuselo hned v následující sezoně vyplatit. “Jak říkáte, nemůžeme tady nechat dvacet starších hráčů a ty mladé potom shánět. Takže ačkoli by si někteří starší hráči tady zasloužili být a dostat další šanci, tak bohužel na jejich místo už máme šikovné hráče ročníku 2009. A ti zákonitě musí dostat přednost, aby se v první sezoně ukázali. Skládali jsme to tak, abychom to měli zhruba půl na půl. A jaké místo si v týmu vybojují, to už je na nich.”
Přestože ještě hokejová sezona zcela nezačala, jeden úspěch už dorost Ocelářů zaznamenal. A to na fyzických testech, které v sedmi disciplínách porovnávaly zdatnost mladých hráčů napříč týmy dorostenecké extraligy. Při zprůměrování všech výsledků bral Třinec první místo. “Radost nám to udělalo velkou. Hlavně klukům, protože říkali, že se v minulých letech neumisťovali úplně vysoko. Ale na druhou stranu, když jsme kluky viděli, jak makali a zlepšovali se, tušili jsme, že budeme nahoře. Sami jsme byli na místě překvapení, jak k tomu kluci přistoupili a jak se mezi sebou hecovali. Z toho máme velkou radost. Hlavně ale z toho, jaká parta se tady vytvořila.”
Přípravy mladých Ocelářů se teď soustředí především na blížící se President Cup. Nového hlavního trenéra Jana Mikše tak čeká hned zkraje ostrá premiéra v podobě prestižního turnaje, který si během deseti let vybudoval skvělou pověst. “Osobně se na konfrontaci s mezinárodním hokejem i nejlepšími týmy z Česka hrozně těším. Vůbec poprvé tady budeme mít švédský tým z Rögle, takže to je takové moje přání, s kým bych si chtěl zahrát. Věřím tomu, že máme tým na to, abychom udělali nějaký úspěch. Myslím si, že to pro nás bude první vodítko, jak by to v sezoně asi mohlo vypadat.”
