Radku jak zatím hodnotíš vystoupení české reprezentace na mistrovství světa?
Jsem spokojený s postupem ze skupiny, protože to byl základ. Chtěli jsme postoupit ze druhého místa, což nám ale nevyšlo a poslední zápas jsme nezvládli. (Češi prohráli s Finskem 0:4 – pozn. red.) Možná jsme Finy trochu podcenili. V každém utkání nás trápí velké množství vyloučení a doufám, že se do čtvrtfinálového duelu s Ruskem ze zbytečných faulů poučíme, protože Rusové jsou silný soupeř a každou naši chybu budou trestat.
A co Tvé osobní výkony, jsi poprvé na šampionátu, jak jsi zatím spokojený? Podařilo se ti dokonce vstřelit jednu branku...
Jsem mladý, a tak jsem hlavně rád, že tady vůbec mohu být. Své výkony bych nerad hodnotil, ale doufám, že mi to tam zase spadne třeba ve čtvrtfinále s Ruskem (směje se).
VIDEO: Gól Radka Faksy na 3:0 proti Dánsku
V kádru české dvacítky jsi nejmladší, nedělají si z tebe spoluhráči legraci? Musíš sbírat puky nebo se podobné věci už v reprezentaci nepěstují?
Jojo, kluci si sem tam dělají srandu, ať jdu posbírat puky nebo při novoročním přípitku mi řekli, že si to musím odložit na potom. (Faksovi je totiž teprve sedmnáct let – pozn. red.) Takže občas se tady něco takového děje. (směje se)
Jak proběhla oslava příchodu nového roku 2012 s reprezentací v Kanadě?
Sešli jsme se asi patnáct minut před půlnocí, přiťukli jsme si a dali si i české chlebíčky a cukroví, které jsem měl letos vůbec poprvé. Bylo to příjemné.
Bavili jste se už s trenéry a spoluhráči o utkání s Ruskem?
Ještě moc ne, jenom před večeří jsme se podívali na videozáznam z minulého zápasu a ukazovali si dobré a špatné věci ve hře. Vytkli jsme si hlavně zbytečné fauly.
Co ty osobně? Přál sis do čtvrtfinále raději Rusko nebo Švédsko?
Přál jsem si spíš Rusko než Švédsko, protože s Rusy jsme hráli přípravný zápas v Lethbridge a myslím si, že jsme sehráli dobré utkání. Rusové byli hratelní, i když jsme s nimi nakonec prohráli 3:5.
Kanadská mise = spokojenost
Ještě nedávno válel Radek Faksa v dresu Třince v extralize staršího dorostu či juniorů, v létě roku 2011 ale zamířil do kanadského celku Kitchener Rangers, hrajícího prestižní Ontario Hockey League a daří se mu skvěle. Je nejlepším střelcem OHL mezi nováčky a v jedenatřiceti zápasech nastřádal třiatřicet kanadských bodů (16+17).
I díky tomu byl nominován na Top Prospects Game, což je dvoudenní akce, která má v zámoří velkou tradici a fanoušci ji zbožňují. Letos hostí tuto událost Kelowna, město z Britské Kolombie a během dvou dnů mohou hokejoví příznivci vidět ve vzájemné konfrontaci talentované hokejisty, kteří mají největší naději před nadcházejícím draftem NHL.
Mezi mládežnickými soutěžemi v České republice a Kanadě je určitě znatelný rozdíl. Můžeš popsat v čem?
OHL je kvalitnější a rychlejší liga než v Česku, hokej je o hodně tvrdší a na zápasy chodí mnoho fanoušků, kteří skvělě povzbuzují. Hned se lépe hraje. Jsem rád, že jsem do Kitcheneru šel, jsem v něm spokojený.
Takže tě plné haly tady na mistrovství nepřekvapily jako tvé spoluhráče působící v Česku...
Nedělalo mi to problém, už když jsem do Kanady přišel. Myslel jsem, že to bude daleko horší, ale je to v pohodě a člověk si to nakonec užívá.
Jak je to v Kitcheneru s popularitou hokejistů? Poznávají tě lidi na ulici?
Sem tam se mi stane, že mě někdo potká a chce podpis, hlavně malé děti. Když se daří, tak vás tam lidi mají rádi, navíc jsem Evropan, takže jsou na mě přívětivější.
Soudě podle statistik se ti v Kanadě daří a prožíváš asi slušnou formu...
(smích) Co na to říct. Padá mi to tam, takže jsem spokojený, ale musím říct, že při mě taky často stojí štěstí.
A co život v Kitcheneru, jak to šlape?
Bydlím v krásném domě, mám svůj vlastní pokoj, svou koupelnu. Navíc žiju s perfektní rodinou, majitelé domu jsou učitelé, takže mě učí anglicky. Mám se výborně, nic mi nechybí. Je to určitě lepší, než kdybych bydlel sám někde na hotelu. Tady si mám s kým povídat a díky tomu se zlepšuji v angličtině.
Uměl si anglicky dobře než si do Kanady přiletěl nebo jsi prakticky nemluvil?
Musel jsem hodně bojovat. Když jsem tady přijel, tak jsem skoro nic neuměl, ale teď už je to mnohem lepší. Občas klukům z reprezentace s něčím pomůžu, když něco potřebují, protože vím, jak se cítí. Zezačátku jsem na tom byl totiž stejně jako oni. Jak ale říkám, nyní už je má angličtina lepší, ale stále mám domluveno v Kitcheneru doučování v rámci mé rodiny, u které bydlím.
Takže odchody z Opavy do Třince v sedmé třídě ani transferu do Kanady nelituješ?
Rozhodně ne. Obě rozhodnutí byly perfektní, nelituji. Kdybych neodešel do Kanady, tak dneska určitě nejsem tady na světovém šampionátu.
Jaké máš tedy na Třinec vzpomínky?
V Třinci jsem začínal ve své kategorii, ale postupně jsem se dostával i mezi starší. Trenér Cienciala mi dal šanci v dorostu, když jsem byl v osmé třídě a to byl, myslím si, zlomový krok. Začal jsem nastupovat v extralize dorostu, kde jsem hrával pravidelně a postupně jsem se probojovával výš, dostával jsem víc času na ledě a s tím souvisel i zisk většího počtu bodů. Poté přišla první pozvánka do reprezentace. V té si mě všimli agenti, díky kterým jsem odešel do Kanady. Třinec mi zkrátka pomohl v kariéře nahoru.
Tvá kariéra tedy stoupá pěkně postupně. Co NHL? Také ty budeš letos patřit ke kandidátům draftu...
Jojo, navazuje to. Všichni novinaří se mě teď na draft ptají, ale já to nechám osudu, ať si vybere. Brzy pojedu na Top Prospects Game a doufám, že se tam předvedu v dobré světle, tak uvidíme.
Hokej – sport číslo 1 v jeho rodině
Radek není jediným hokejistou v rodině Faksových. Hokej hraje také jeho starší bratr Martin, který působí ve druholigové Opavě. Oba bratři také bedlivě sledují jeden druhého a jsou spolu v kontaktu. „S rodinou jsem často v kontaktu, píšu si hlavně s mamkou, ale samozřejmě i s Martinem. Viděl jsem, že sem tam nastupuje za áčko, tuším, že jednou vstřelil i gól. Přeji mu, ať se mu daří a aby dostával co nejvíce šancí,“ sdělil Radek Faksa.
A co říká na účast Radka v české reprezentaci právě jeho bratr, vysoký obránce Martin?
Jeho výkony samozřejmě sleduji. Píšeme si, voláme přes Skype. Je to super, jsem z něj nadšený jako celá naše rodina. Moc mu fandíme a doufáme, že zítra ráno proti Rusku mu to vyjde a společně s kluky přes Rusy postoupí.
Není mu líto, že si po boku svého sourozence Radka nezahrál?
To víte, že je to člověku líto, ale na druhou stranu je brácha o tři roky mladší. Už jednou jsme se však na ledě potkali. Bylo to loni v juniorské extralize, když proti sobě nastoupila Opava s Třincem. Šlo o náš první a poslední zápas, kdy jsme hráli spolu, ale uvidíme, třeba si spolu ještě někdy na ledové ploše zahrajeme.
