Dane, po dvou letech ve Švýcarsku jsi znovu v kabině Ocelářů. Jak bys uplynulé dvě sezony zhodnotil?
Chtěl jsem si vyzkoušet angažmá v zahraničí, což se mi ve Švýcarsku splnilo. Hodnocení je komplikované. V Zugu byly velké ambice a titul se nám nepodařilo vyhrát. Teď tam navíc došlo k velkým personálním změnám. Z osobního pohledu to ale byla určitě zajímavá zkušenost a jsem rád, že jsem si to vyzkoušel. Co se týče mého návratu, tak jak jsem řekl už dříve, platila smlouva s Třincem, takže jsem zpátky a jsem opravdu rád.
Kdybys měl dvouletou štaci od sebe rozdělit... První sezona v Zugu byla z tvého pohledu lepší než druhá, že?
Vstup do první sezony byl skvělý. Hokej je ale týmový sport a play off nám pak nevyšlo, takže důvod ke spokojenosti nebyl. Ve druhé sezoně jsem si navíc hned na začátku zlomil nohu a pak už se to na sebe nabalovalo.
Prostředí Třince znáš velmi dobře, to ti návrat hodně usnadnilo, že?
Třinec je top organizace v Evropě a i český hokejový produkt je na skvělé mezinárodní úrovni. Je super, že většina rozdílových hráčů už hraje v Česku.
S kabinou Ocelářů jsi byl během zahraničního angažmá v kontaktu. Andrej Nestrašil minulý ročník po úspěšné Forsbergové kličce během nájezdu říkal, že se na dálku hecujete…
Jsem rád, že Andrej v týmu zůstal. Když jsme hráli v Mladé Boleslavi před třemi lety, tak kličku zkoušel a nevyšlo mu to, tak jsem mu říkal, ať se podívá na mě, jak se to dělá. (úsměv) Od té doby si z toho děláme srandu a jsem rád, že mu to loni vyšlo.
Sledoval jsi Oceláře podrobně během posledního play off?
Ano, hráli skvěle a chyběl jen kousek k tomu, aby byli znovu úspěšní. Mám z toho radost a je skvělé vidět, že i když se kádr trošku obměňuje, kostra týmu zůstává.
Máš teď velkou motivaci znovu v Třinci ukázat svou sílu a zabojovat i o reprezentační dres?
Určitě. Nyní ale musím hlavně dobře potrénovat. Mistrovství světa bylo termínově posunuté, volna moc nebylo a letní příprava nebyla úplně ideální. Máme však ještě sedm týdnů do začátku soutěže, takže se soustředím na to, abych byl připravený. Budu rád za každou příležitost v reprezentaci.
Jaké to je potkávat v roli asistenta trenéra bývalého spoluhráče Vladimíra Draveckého?
Je to zajímavá změna. Když jsem odcházel, ještě hrál a teď už je v pozici trenéra. Pořád si nějak hledá tu svoji pozici, na které straně stojí, ale je rozhodně fajn, že je takovým mezičlánkem mezi kabinou a trenéry.
Kádr se za dva roky moc nezměnil, ale přece jen se v něm objevují mladí hráči. Jak to vnímáš?
Osa týmu zůstala. Když jsem tady hrál naposledy, tak bratři Kovařčíkovi ještě v týmu nebyli, poté přišli s nimi i mladší kluci a je vidět, že jsou šikovní. Jsem rád, že mladí dostávají v Třinci příležitost, mládež je tady na skvělé úrovni.
Vítězná mentalita je v kabině stejná, jako když jsi odcházel?
Ano, říkal jsem klukům, že je skvělé, jak tady všichni makají. Už když jsem přišel do posilovny v létě, všichni byli skvěle připravení. Úroveň tréninku a celkového zázemí je tu na opravdu vysoké úrovni a myslím si, že to je něco, na čem ten tým dlouhodobě stojí.
