Máš za sebou první duel ve WERK ARENĚ. Jak se ti líbila atmosféra?
Bylo to fajn, mnohem lepší než v Číně. Tam když přišlo tisíc lidí, bylo dobře.
Co říkáš na to, jak tě třinečtí fanoušci přivítali?
Potěšilo mě to, měl jsem radost. Je opravdu moc milé hrát v takovém prostředí.
Z Třince to je kousek do tvého rodného Polska. Cítíš se proto tady trochu jako doma?
Rozhodně víc než v Číně (usmívá se). Narodil jsem se v Zabrze, pojedu tam teď navštívit babičku.
Jak reagovali rodiče na to, že hraješ za Třinec?
Byli rádi, přijedou se i s bratrem podívat. Tady jsem vlastně nejblíže Polsku, co jsem mohl být.
V třineckém kádru je Aron Chmielewski. Je fajn mít v týmu krajana?
Ano, hodně mi se vším už od první chvíle pomáhá, v šatně sedím vedle něj. Je výborné mít ho u sebe.
Neříkal jsi Aronovi, aby ti přenechal dres s oblíbenou osmičkou?
Ne, je to jeho číslo, byl tady dřív. Nevadí mi to.
Jak si zvykáš na češtinu? Rozumíš alespoň základům?
Abych řekl pravdu, ještě moc nerozumím. Ale s klukama v kabině můžu klidně komunikovat anglicky a většinou mi rozumí i tehdy, když něco řeknu polsky.
Hraješ v útoku s Matějem Stránským a Petrem Vránou. Vypadá to, že si rozumíte...
Oba jsou výborní spoluhráči. Hodně držíme puk a daří se nám taky střílet branky. Snad to bude fungovat.
Ze tří zápasů máš sedm bodů za pět branek a dvě asistence. To je parádní bilance...
Ano. V Kunlunu, kde jsem odstartoval sezonu, se mi střelecky nedařilo, ale tady to zatím jde. Budu dál tvrdě pracovat a věřím, že další góly přidám.
