Komentář k zápasu
Vstup do utkání měli hráči s drakem na hrudi jako z pohádky. Už po uplynutí úvodních šestnácti vteřin zápasu šli totiž do vedení zásluhou Andreje Nestrašila, který zcela osamocen v předbrankovém prostoru perfektně tečoval střelu Davida Musila od modré čáry přesně do levého horního růžku Kaskisuovy klece. Na počátku šesté minuty putoval na trestnou lavici Patrik Hrehorčák za sekání a domácí tak měli možnost vyrovnat prostřednictvím první přesilové hry v utkání. Jejich početní převaha nebyla vůbec špatně sehraná, Leksand strávil téměř celou přesilovou hru ve své útočné třetině, za Mazance ale kus černé gumy, i po několika nebezpečných pokusech amerického beka Caita a kapitána Zakrissona, neprocedili.
Po uplynutí úvodních deseti minut první periody tempo hry malinko upadlo a mnoho nebezpečných šancí k vidění nebylo. V patnácté minutě po sérii nepřesností ve středním pásmu se ke kotouči dostal Zakrisson a po rychlém přechodu do útočného pásma ohrozil Mazance střelou k bližší tyči z levého kruhu, třinecký brankář zasáhl svou lapačkou. O minutu posléze se domácí bek Berg provinil nedovoleným bráněním a Oceláři tak mohli odskočit do dvoubrankového vedení. Hráči s drakem na prsou celou přesilovku mačkali svého soupeře v pásmu, po slušných střeleckých pokusech Hrni z pravého kruhu a kombinacích Růžičky s Vránou ale ani oni svou první početní převahu v zápase nevyužili.
Druhá dvacetiminutovka se nesla pod taktovkou domácího Leksandu, který svým nepříjemným forčekingem, vysokým nasazením a rychlou souhrou Oceláře téměř k ničemu nepustil. Nepříliš povedenou druhou třetinu, kterou Oceláři střelecky prohráli v poměru dva ku dvaadvaceti, zcela určitě zachránil brankář Mazanec, jenž za svá záda propustil jen dvě branky a udržel Oceláře ve hře. Na počátku periody se do zajímavé příležitosti dostal Knuts a po odrazu v mezikruží zakončoval nepříjemně k pravé tyči, do akce musel jít Mazanec se svým pravým betonem. Ve třiadvacáté minutě se hákováním provinil Zahradníček a Leksand trestal. Střelou ze zápěstí od modré čáry se prezentoval Matt Caito, jehož střela prosvištěla těsně nad Mazancovou lapačkou a zapadla přesně k pravé tyči. V šestadvacáté minutě Leksand otočil skóre, když po rychlé souhře po vhazování zakončoval opět od modré čáry Carl Själin a jeho rána tentokrát zapadla k opačné tyči třinecké svatyně.
Během jedné z komerčních přestávek se slova ujal Václav Varaďa a své svěřence nařkl ze zbytečného zbavování se kotouče. Tlak domácích potom, co se zápas překlopil do své druhé poloviny malinko polevil, domácí byli ale i nadále lepším týmem a hrálo se hlavně před Mazancem. V šestatřicáté minutě se do další velké šance dostal Karlsson, v bezprostřední blízkosti před Mazancem ale střelou mezi betony třineckého brankáře nepřekonal. V osmatřicáté minutě zvonila u Mazance branková konstrukce po prudké Amanově ráně z mezikruží. V samotném závěru třetiny se ještě sekáním provinil Marcinko.
Počátek třetí dvacetiminutovky Oceláři započali v oslabení, které ubránili bez větších potíží. Krátce po vypršení Marcinkova faulu mohl po chybě jednoho z beků Leksandu na modré čáře zakončovat Nestrašil, jenž s kotoučem povyjel do oblasti mezi kruhy, odkud pálil ze zápěstí, avšak pouze na hruď Kaskisua. V sedmačtyřicáté minutě usedl na trestnou lavici znovu Marcinko za držení a Leksand tak měl další příležitost odskočit do dvoubrankového vedení. I toto oslabení ale Oceláři zvládli na výbornou a až na střelu Zakrissona z vrcholku pravého kruhu, Leksand k ničemu vážnějšímu nepustili.
V dvaapadesáté minutě střílel z voleje od modré čáry Nestrašil, Kaskisuo jeho ránu vyrazil pouze před sebe, kde se vyražený kotouč ještě snažil dorážet Vrána. Domácí brankář ale kus černé gumy bleskurychle schoval pod svou lapačku a nic víc z toho nebylo. V třiapadesáté minutě kotouč po ose Kundrátek-Hrňa doputoval až na hůl Daniela Kurovského, jenž z mezikruží, ač stíhán jedním z beků Leksandu, vymetl pravý horní růžek Kaskisuovy klece a srovnal tak stav na 2:2. Pak ale bohužel přišla šestapadesátá minuta a třetí branka Leksandu. V mezikruží si osamoceného Oscara Langa všiml z rohu kluziště Ruohomaa, po jehož přesném pasu Lang nekompromisně vymetl pravý horní růžek střelou zápěstím. V závěrečné minutě to Oceláři ještě zkusili s šesti hráči v poli. Růžičkovu střelu příklepem z úplného závěru třetiny se ještě snažil z ostrého úhlu umístit mezi tři tyče Vrána, bohužel se nesetkal s přesností a kotouč do poloprázdné klece za záda Kaskisua nevměstnal.