Činnost mládeže HC Oceláři Třinec je spolufinancována z rozpočtu Moravskoslezského kraje.
Komentář k zápasu
Utkání začalo ve velice rychlém tempu. Do útoku se častěji hnali Oceláři a už během prvních sekund několikrát otestovali pozornost Filipa Grančarova. Z gólu se však dříve radovali energetici. Již ve druhé minutě hry se k puku dostal Petr Vodička a vůbec první střela domácích se doklouzala až za brankovou čáru.
To Karlovarské dostalo do výborného tempa, Slezané se prakticky vůbec nedostali do útočného pásma a naopak museli často hasit komplikace před vlastní brankou. Rychlost hry se však na vysoké úrovni neudržela dlouho a již po několika málo minutách se pohyb puku vrátil do nepříliš atraktivního standardu. Nejvýraznějšími středobody v polovině první dvacetiminutovky byla dvojice vyloučení, která dala oběma týmům příležitost ke změně skóre, to se však nepodařilo.
Postupně se začali do akcí stále častěji dostávat hosté, veškerá jejich aktivita však ztroskotala v propadlišti karlovarské obrany. Naopak tyto nepovedené útoky umožňovaly domácím rychlé brejky a nejblíže druhému gólu byl Jan Tlačil, který zachytil nepřesnou rozehrávku třineckého gólmana, jeho střelu do prázdné branky však na poslední chvíli pohotově zablokoval Ondřej Hrachovský. Závěr dějství je již dohrál převážně ve středním pásmu bez větších šancí a do šaten tak šli šťastněji energetici.
Druhá perioda začala v podobně vysokém tempu jako její předchůdkyně. Mírnou převahu si vzali na hokejky domácí, kteří sice disponovali kvantitou, kvalita se jim však nedostávala, a tak skončila většina jejich útoků bez střely na třineckou svatyni. To Oceláři byli podstatně efektivnější, výborně si nacházeli střelecké pozice a hrozili zejména z nebezpečných tečí. Díky dobře zorganizované hře se hostům podařilo brzy vyrovnat, Adam Raška si vzal puk a parádičkou zpoza branky zakončil bekhendem pod víko.
Třinečtí po vyrovnání ještě přitvrdili, díky čemuž se dostali do přesilovky a tu v signalizované výhodě využil Adam Raška, který překvapil domácího brankáře střelou z velkého úhlu. Rychlý transfer vedení poznamenal vývoj utkání zvýšením jeho tempa, korekturu hry však provedly oba celky s podobnou kvalitou, a tak se nadále hrálo dosti střídavě.
Na rozdíl od prvního dějství se však při tomto stylu hry oba brankáři hodně zapotili, jelikož střely na obou stranách byly podstatně jedovatější a netrvalo tedy dlouho, než se skóre opět změnilo. Michal Hotěk vyslal milimetrovou přihrávku přímo na hokejku Otakara Šika, který bombou z první přesně trefil šibenici a vyrovnal. Závěr třetiny odehráli domácí v přesilovce, strhnout vedení zpět na svou stranu však již nedokázali.
Poslední dějství zahájili aktivněji energetici, jejich útoky však až příliš často nedospěly do finální fáze a naopak to byli Oceláři, kteří se záhy prosadili. Za domácí svatyní se k puku dostal Filip Rufer a bravurně zvedl puk přímo pod víko. Oba týmy se snažily vstřelit důležitou branku, jejich kombinace však byly plné nepřesností a tak si mohli oba gólmani relativně odpočinout.
Hra opět nabrala velice nezáživného tempa, většina dění se centralizovala ve středním pásmu a útoků bylo poskrovnu. Čím méně však útoků bylo, tím nebezpečnější byly, což nutilo brankáře k dosti nezvyklým a povedeným zákrokům. Díky jejich pozornosti se však žádný projektil stále nemohl dostat za jejich záda a utkání se drželo stále v pásmu nejistoty.
I dění na ledě bylo nadále velice vyrovnané, puk střídal majitele ve velice krátkých intervalech a žádný tým si nedokázal vypracovat rozhodující déletrvající tlak. V posledních minutách ze sebe energetici vydali poslední zbytky sil, díky čemuž soupeře ofenzivně zcela přehrávali, otevírali tím však prostor ve svých zadních řadách a Třinec mohl hrozit z rychlých brejků. Závěrečný nápor domácích v šesti už Oceláři ubránili a zvítězili těsně 3:2.
