Oceláři padli v dalším zápase, doma prohráli s Kladnem 1:4. Jak se ti to hodnotí?
Těžko se mi poslední dny hledají slova. Opakuje se to pořád dokola. Je to další zápas v řadě, kdy jsme dostali první gól. Před půl rokem jsme byli nejvíce nahoře, co to šlo. Teď jsme bohužel nejvíce dole. Velmi těžká situace. Musíme se dívat do zrcadla, každý sám na sebe. A u sebe začít. Všichni to víme. Všichni si to říkáme, jenže pak to neděláme na ledě. Takže je to těžké. Dostane nás z toho jen pokorná práce.
Oceláři v průběžné tabulce klesli dokonce na poslední místo, jak se vám na to kouká?
Bolí z toho za krkem… (odmlčí se) Já fakt těžko hledám slova, mě to mrzí kvůli fanouškům i kvůli spoluhráčům. Necháváme tam všechno, ale pořád to nestačí. Možná to bude znít blbě, ale my musíme zůstat pozitivní. Věřit si a obrátit to celé v náš prospěch dobrou energií.
Oceláři dnes brzy srovnali, jenže pak přišly momenty, které Kladno trestalo. Využilo přesilovky, Třinec svou dlouhou početní převahu pět na tři ne. Je to důkaz herní nepohody?
Byly to rozhodující momenty zápasu. Oni pět na tři dali, my ne… Ve druhé třetině jsme měli dost šancí, i já sám. Neproměnili jsme je. Všechno v naší hře - obrana, střední pásmo, útok - se musí zvednout. Máme na víc. Máme na víc a víme to.
Je už na Ocelářích vidět ve hře křeč?
Jo, je vidět. Jsme dole. Takhle dole jsme nikdy nebyli, ale ty nejlepší týmy to musí umět hodit za hlavu. Teď se teprve pozná, jaký jsme tým, jaká jsme parta. Co víc k tomu říct? Snad jen, že z posledního místa ještě nikdo nikdy ligu nevyhrál...
Upíná se tým k blížícímu se návratu Martina Růžičky?
Růža je pro mě nejlepší hráč v extralize. Ukazuje to tady přes deset sezon každý rok konzistentně. Věříme, že nám pomůže. Ale musíme hrát i s klukama, co jsou v sestavě teď. Máme tady kvalitu, musí to na sebe vzít jiní. Přece se nemůžeme vymlouvat, že nám chybí hráč.
