Zdržel jste se v kabině po zápase trošku déle za zavřenými dveřmi, jak jste směrem k týmu hodnotil zápas?
K tomu bych se nechtěl vyjadřovat, to jsou interní záležitosti. Některé věci jsme si potřebovali vyříkat, to má zůstat v kabině. Zápas z naší strany nebyl ideální, objevily se v něm věci, které tam nechci vidět a toho se týkal náš meeting.
Prohráli jste 1:5, přitom to třeba v první třetině opticky nevypadalo, že byste zápas začali špatně…
Nezačali jsme dobře, dneska ne. Měli jsme dobré možná první dvě střídání, tam jsme udělali dobré věci, které jsme si naplánovali, ale pak už nám chyběla jednoduchost. Hledali jsme přihrávky tam, kde nebylo třeba. Chyběla nám taky soubojovost, nebyli jsme před brankou. Ten zápas jsme dobře nezačali a od toho se to pak odvíjelo. Navíc jsme bohužel dostali první gól.
Za stavu 0:3 jste si ve druhé třetině vzal oddechový čas, Oceláři se pak ještě nadechli gólem k naději. Co jste týmu během time-outu řekl?
V každé minutě v každé třetině jsme dělali rozhodnutí, chtěli jsme se zápasem něco dělat. Chtěli jsme dát hráčům instrukce, něco se zápasem udělat. V tu chvíli to bylo hratelné. Nebyli jsme produktivní, ale šancí jsme si v tu chvíli vytvářeli dost.
Nešťastným hrdinou byl Marko Daňo. Právě on gólem na 1:3 vstřelil Ocelářům naději, jenže jim ji zároveň dvěma vyloučeními ve třetí třetině vzal. Co k tomu chcete říct?
Ten jeho druhý faul vyplynul z toho, že by tam bylo přečíslení. To byla záchranná brzda, to je OK. Ale za stavu 1:3 jsme hráli pět minut v útočném pásmu, měli jsme spoustu šancí a pak přišel zbytečný faul, nesmyslný. Vyřešíme si to.
Ať zakončíme rozhovor pozitivně: Jak byste zhodnotil práci formace veterána Martina Růžičky spolu s Petrem Sikorou a Matějem Kubiesou?
Netýká se to jen dnes. Naskakovali spolu už dřív, osvědčilo se nám to a byla to dneska lajna, která hrála v útočném pásmu a vytvářela si šance. Nebyli produktivní, ale nehráli špatně.
