První domácí zápas po takřka pěti letech, dva góly. Máš za sebou povedený večer, že?
Jsem za to rád, že mi to tam padlo. A hlavně, že jsme vyhráli. Dopadlo to hezky!
Tvůj první a nakonec i vítězný gól byl uznán až díky trenérské výzvě, poděkování i pro videokouče?
Jo, jo, děkoval jsem, že si trenérskou výzvu trenéři vzali. Viděl jsem to na tabletu na střídačce a přiznám se, že jsem si vůbec nebyl jistý, jestli se ten gól uzná nebo ne. Říkal jsem si, že to bude padesát na padesát. Rozhodčí uznali, víc jsem po tom nepátral.
Na konci druhé třetiny ale Kometa snížila v podstatě gólem z oslabení na 1:3. Byla to velká komplikace v zápase?
Je ten gól nakopl. Byla to škoda, dostat takhle v naší přesilovce gól. I tak jsme to ale zvládli, máme parádní body do tabulky.
Nastoupil jsi ve formaci s Petrem Vránou a Adamem Helewkou. Jak jste si jako tři centři v lajně vyhověli?
Máme velkou marodku, trenéři to musí lepit všelijak. Jsem rád, že nám to vyšlo a snad to tak bude i nadále.
Užil sis, že tě aréna přijala potleskem?
Jo, bylo to pěkné. Chci jim poděkovat, že lidi nezapomněli, že jsem synek z Třince.
Jak sis tedy dnešní večer užil?
Já měl na rozbruslení husí kůži. Dýchlo to na mě. Oceláři jsou klub, ve kterém jsem vyrostl. Hrál jsem tady od přípravky až po áčko, mé srdce vždycky v Třinci zůstalo. Splnilo se mi přání se sem vrátit, obnovená premiéra mi vyšla, a teď jedeme dál.
