Stejně jako v pátek proti Hradci Králové, také v nedělním odpoledni Oceláři vedli s týmem PSG 2:0, ale v konečném zúčtování se z tříbodového zisku těšit nemohli: "Vedli jsme o gól a je škoda, že se nevyhrálo za tři body. Ke konci jsme to měli ubojovat, byl jsem bohužel u inkasované branky, což mrzí. Musím ale uznat, že domácí hráli opravdu dobře. Zlín byl trochu aktivnějším mužstvem, z toho pohledu musím říct, že dva body jsou dobré," hodnotí východočeský rodák.
Spolehlivý zadák se vrátil na notoricky známá místa a stejně jako v minulém duelu, i tentokrát vypsal do kabiny motivační prémii: "Už během prvního vzájemného zápasu jsem něco slíbil a dnes budu muset dát do klubové pokladničky také nějaký příspěvek. Do Zlína jsem se těšil, dlouho jsem tady nebyl. Musím uznat, že oblékat se najednou v šatně hostů, je trochu zvláštní pocit (směje se). Strávil jsem tady pět roku, vždy se mi tu líbilo. Zlínu za mnohé vděčím," nostalgicky vzpomíná muž, jenž v bodování "plus-minus" má stále nejvyšší číslo z třinecké obrany.
Třinec a Zlín. Tihle soupeři se díky častým vzájemným zápasům mohou jen velmi těžko něčím zásadně novým překvapit. Slezané dlouhodobě preferují ofenzivnější styl, Moravané sázejí na defenzivnější pojetí: "Musím říct, že mi vyhovují oba herní styly, nemám problém se přizpůsobit. Snažím se naslouchat trenérům, když chtějí, abych podpořil útok, tak se pouštím dopředu, když chtějí bránit, nevidím v tom obtíž. U Ocelářů jsem poměrně krátce, ale na jejich herní pojetí jsem se myslím stačil adaptovat," soudí 29letý Linhart.
V Baťově městě prožil mnoho pozitivních okamžiků, v uplynulé sezoně dokonce získal stříbrnou medaili. Tým Ševců má zkrátka důkladně nastudován. Nabízí se tedy otázka, zda svým současným kolegům z mužstva udílel rady, jak na Žlutomodré vyzrát: "Nikdo se ani nevyptával. Spoluhráčům jsem opravdu nemusel nic vysvětlovat a odhalovat, kde jsou zlínské slabiny. Před každým zápasem máme důkladný rozbor soupeře, to musí bohatě stačit. Dnes to zabralo, máme dva body a může panovat relativní spokojenost."