Dva cenné body z libereckého ledu, ovšem triumf se rodil velmi komplikovaně...
Vánoce nám asi moc neprospěly. Možná jsme snědli moc kaprů a bramborového salátu (směje se). Ze začátku jsme se rozkoukávali, první polovina zápasu byla z naší strany opravdu nic moc. Za nepříznivého stavu jsme nic nevzdali, stále jsme bojovali. Museli jsme pořádně přidat na plynu a povedlo se vyrovnat.
Především úvodní část vám nevyšla podle představ. Co se dělo v kabině, musel trenér zvýšit hlas?
První třetinu jsme si vyříkali, bylo to z naší strany opravdu hrozné. Domácí nám sice odskočili, ale stačili jsme to dotáhnout. Liberec je kvalitní mančaft, navíc na domácím ledě v poslední době často vyhrávali, věděli jsme o jejich přednostech. Dva body jsou zlaté, když bereme v potaz průběh zápasu. Výhru prostě bereme všemi deseti.
Utkání dospělo až k nájezdům, které vám v minulosti moc nevycházely. Je to vaše vůbec první letošní výhra po základní hrací době...
Na tuhle bilanci jsme ani moc nemysleli, pokaždé se snažíme vyhrát za tři body. Je to ale trochu rarita, že teprve teď ve 31. kole jsme vyhráli v nastavení.
Rozhodla až šestá série nájezdů, do té doby oba gólmani kralovali. Kdy se v hlavě zrodil recept, jak překonat Jána Lašáka?
Na nájezdy jsem chtěl naskočit dřív, ale nechtěli mě tam poslat (směje se). Tohle je rozhodnutí trenéra, komu dá prostor. Nikdo mi neradil, co by na Lašáka mohlo platit, je to zkušený brankář, nájezdy umí chytat výborně. Byl jsem od začátku rozhodnutý, že to zkusím mezi nohy. Je fajn, že to vyšlo.