Úvodní etapou uplynulé sezóny byla pro starší dorostence základní část. Třinečtí mladíci ve skupině Východ nakonec vybojovali čtyřiapadesát bodů, skončili na třetím místě a zařadili se mezi dvanáct týmů s jistou účastí v play-off. “Myslím, že až na výpadky se Vsetínem byla základní část dobrá. Podařilo se nám ji odehrát slušně.“
Závěr roku 2016 byl pro starší dorostence poměrně hektický. Na konci října převzal tým Roman Šimíček a o další dva měsíce později měli Oceláři nového trenéra, Břetislava Kopřivu. “Ještě jsem nikdy nic takového nezažil. Každý trenér je jiný. Určitě nám to i dalo něco navíc.“
Po postupu do první nadstavbové skupiny spadli třinečtí mladíci až na osmé místo a byť si na počátku nového roku připsali sérii osmi vítězství v řadě, vydrápat výše se jim nepodařilo. “Nadstavbová část byla hodně vyrovnaná. Každý bod nás posunul o nějaké místo nahoru, naopak každá ztráta znamenala pád směrem dolů.“
Velmi náročným byl pro mladé Oceláře konec ledna. Vinou rozsáhlé marodky museli svěřenci trenéra Kopřivy odehrát dvě utkání v rozmezí necelých čtyřiadvaceti hodin pouze se třinácti, respektive dvanácti hráči. “Někteří kluci ještě před zápasem odešli s teplotami a bylo to hodně náročné. Proti Budějkám to ještě šlo, ale proti Liberci už to bylo hodně těžké.“ V souboji s Tygry sice padli, už tehdy ale ukázali obrovskou sílu. Přestože v polovině hrací doby prohrávali o tři góly, dokázali Oceláři zápas zdramatizovat a v samém závěru nechybělo mnoho k vyrovnání. “Hráli jsme jako tým a proto to skončilo tak těsně.“
Na další souboje s Tygry došlo o pár dní později, v osmifinále play-off. Do něj šli třinečtí mladíci s nepříliš pozitivní bilancí, v průběhu nadstavbové části totiž na Liberec recept nenašli. “ V prvním zápase u nich měli více štěstí a ten druhý jsme vlastně hráli ve dvanácti, takže jsme to nějak moc neřešili. Nastoupili jsme na ně jako tým a vyřadili jsme je.“
Začátek osmifinálové série ale vypadal z pohledu Ocelářů poměrně děsivě. Tygři nastoupili do utkání velmi aktivně a záhy vedli o dva góly. Třinečtí mladíci ovšem na konci úvodní části snížili a ve druhé třetině zápas zcela otočili na svou stranu. “V kabině jsme si něco řekli, semkli jsme se jako tým a vyhráli jsme. Myslím, že nás po té první třetině i trošku podcenili.“
Nutno také podotknout, že liberečtí dorostenci šli do série v opravdu silné sestavě, doplněné o hráče juniorky nebo prvoligových Benátek nad Jizerou. Na střely tato série dokonce skončila v poměru 147:71 ve prospěch Tygrů. Byl to však třinecký tým, kdo se po čtyřech zápasech radoval. “Liberec byl těžký soupeř, byli hodně našlapaní. My jsme je ale porazili jako tým a měli jsme i štěstíčko. Hodně jsme blokovali, hráli jsme hodně zezadu a prostě nám to tam padlo.“
Ve třetím osmifinálovém zápase ovšem Oceláři zaváhali a prohráli 1:5. Nepovedený duel bylo třeba hodně rychle hodit za hlavy, už o pár hodin později byl totiž na programu čtvrtý zápas této série. “Ráno po snídani jsme si něco řekli s trenéry. Oni nám řekli, co máme hrát, po tom výsledku to ale bylo hodně těžké.“
Po postupu přes Liberec čekal na Oceláře další náročný soupeř, vítěz dlouhodobé části z Pardubic. Dynamo se v průběhu sezóny pyšnilo nejlepším útokem, třinečtí mladíci mu ale povolili jen jediný gól z trestného střílení a po dvou zápasech slavili postup do semifinále. “Musím říct, že jsme zase měli hodně štěstí, měli před sebou hodně prázdných bran. My jsme ale hráli dobře dozadu a podařilo se nám vstřelit góly.“
V dalším kole vyřazovacích bojů narazili Oceláři na brněnskou Kometu a po dvou prohrách pro ně letošní ročník skončil. “V semifinále s Kometou to bylo přesně naopak než v předchozích dvou sériích. Tady jsme měli hodně šancí my, ale už jsme neměli štěstíčko.“
A jak třinecký kapitán hodnotí sezónu 2016/2017 celkově? “Tuhle sezónu hodnotím celkem pozitivně, i když jsme smutní z toho, že jsme se do finále nedostali. Myslím si, že čtvrté místo v republice není ostuda a děkuji klukům za skvělou sezónu.“
