První gól po tvém dlouhém zranění, máš radost?
Už bylo na čase po těch šancích, co jsem měl. Já doufám, že jsem to zlomil a že už mi to tam bude padat. Měl jsem obrovskou radost, naposledy jsem dal gól někdy v lednu. Skvělý pocit!
Vypadalo to, že Vítkovice na tebe na trestné lavici úplně zapomněly...
Chtěli dát gól, Miloš (Roman) zachytil jejich přihrávku a skvěle mě našel. Já už jen uklízel puk mezi nohy.
Naprosto suverénním způsobem, věděl jsi dopředu, co uděláš?
Já to trénoval už v sobotu po tréninku, pan trenér Moták mi říkal, že to mám dávat vždycky mezi nohy, tak jsem ho poslechl. Taky jsem hned po gólu ukazoval na kostku, ať se trenér podívá. Dobrá rada.
Už jste vydýchali konec zápasu?
Nesmí se to stávat a už vůbec ne tak zkušenému mužstvu jako jsme my. Ztratili jsme dnes bod.
Bereš tedy i vítězné derby jako bodovou ztrátu?
Určitě, čtyřicet sekund do konce jsme vedli 3:1 a nedotáhli zápas ke třem bodům. Je to ztracený bod.
Před začátkem prodloužení s vámi hodně emotivně na střídačce mluvil kapitán Petr Vrána, co jste potřebovali slyšet?
Hecoval to, že zápas pořád běží. Že potřebujeme získat oba body, uklidnil nás. Říkal, že naštvaní na sebe můžeme být až po zápase, ale ne teď. Na ledě pořád ležel ještě jeden bod a my jsme ho chtěli vzít.
Máte ho, máte i druhé vítězství v řadě. Je pro Oceláře důležité?
Snad nám to pomůže, výhra je výhra. Rozhodně si ale musíme ještě ten konec zhodnotit a rozebrat, nesmí se to stávat.