Dnes to z vašeho pohledu nebyl úplně nejvydařenější zápas, že?
Z naší strany se jedná o dlouhodobější problém, není to jen dnešním zápasem. V poslední době nehrajeme dobře, neproměňujeme šance, když už si je vytvoříme. A také inkasujeme hodně v oslabení.
Plzeň dnes využila vlastně dvě přesilové hry, jednou potrestala i váš faul, jaký je pocit hráče, kterému de facto nezbývá nic jiného, než čekat, co se na ledě stane?
Ano, v oslabení jsme inkasovali dvakrát a při tom, jak dneska Plzeň hrála, už bylo skóre těžké otočit. I když jsme hráli v plném počtu, hrozně těžko jsme se dostávali do šancí. A když už, tak jsme je nedokázali proměnit. A k tomu, jak se cítí hráč na trestné lavici… No není to lehké, když víte, že jste oslabil mužstvo, které se musí bránit. A je to o to těžší, když víte, že to vyloučení bylo neoprávněné a vy kvůli tomu dostanete gól.
Lukáš Zíb v akci. foto: Marian Ježowicz
Jak se hraje proti týmu, který musí hrát na 200%, protože dohání ztrátu na play-off a potřebuje každý bod?
Stejně jako proti každému jinému, vždycky jdeme do zápasu s tím, že chceme vyhrát (úsměv). My jsme si měli uvědomit, že Plzeň vinou odečtu bodů hraje každý zápas jako v play-off, každý zápas je pro ně víceméně existenční. My jsme k tomu měli taky takhle přistoupit.
V zápasech Plzně a Třince vyhrává téměř vždy domácí tým, čím to podle vás je? Únavou z dlouhé cesty?
Tak to nevím. Náš případ to být nemůže, protože konkrétně do Plzně jezdíme vždycky den předem. Každému týmu se prostě doma hraje lépe než venku. Doma má tým podporu diváků, je zvyklý na kluziště. Na nás se dneska podepsalo spíš to, že hodně našich hráčů se pere s virózou, anebo se teprve nedávno vrátili po nemoci do tréninku. To dneska asi rozhodlo. Plzeň měla lepší pohyb.
