Domácí triumf v závěru kalendářního roku jistě potěšil, ale rozhodně to nebyla procházka růžovým sadem...
Měli jsme sice dobrý vstup do zápasu, potom jsme ale polevili a Budějovice se dostaly do vedení. V dalších třetinách jsme do toho šli po hlavě, jako by se hrál poslední zápas. Jsem rád, že nám to tam napadalo. Bylo dobré, že se povedlo stav otočit hned ve druhé třetině a nebylo třeba čekat až do konce zápasu.
Důležitým faktorem vedoucím k úspěchu byly znovu efektivní přesilovky...
Každá přesilovka je důležitá. Občas sice nedáte gól, ale dostanete soupeře pod tlak. Ve druhé třetině jsme byli ve velké euforii a potom padají góly skoro ze všeho.
Ve třetí části Mountfield snížil na rozdíl dvou branek. Přišly do hlavy myšlenky na poslední domácí duel s Libercem, kdy jste podobné vedení v závěru ztratili?
Přesně tak. Zápas s Libercem jsme ke konci nezvládli a soupeř vyrovnal. Když jsme dnes inkasovali třetí gól, začali jsme lépe bránit, což snad bylo poznat. Tým se poučil z minulého zápasu a dohráli jsme to relativně v klidu.
Gólová euforie Polanského formace proti Jihočechům. foto: Marian Ježowicz
Ve středu po vítězství s Libercem Martin Adamský chválil souhru vaší lajny. I dnes platilo, že této formaci to momentálně šlape jako z partesu...
Nechci to zakřiknout, ale funguje nám to. Když vás dá trenér dohromady, je tam na počátku euforie. Musíme na naší sehranosti stále pracovat, aby to neuvadlo. Doufám, že i nadále budeme hrát spolu a ještě víc si na sebe zvykneme. Doufám taky, že nahrávky na Tomáše a Martina budou ještě přesnější, protože oba vyžadují puk do rychlosti a potom vidíte, co třeba takový Martin s tím dokáže udělat. Pro mě jako centra je radost hrát s lidmi, kteří si často najíždí a čekají na nahrávku.
Čtyři kanadské body a velká aktivita během celého střetnutí. Byl to z osobního hlediska nejlepší zápas sezony?
Pokud nejste Jaromír Jágr nebo třeba Martin Růžička, tak na takový zápas čekáte někdy celou sezonu. Jsem šťastný, že se vyhrálo a nasbírali jsme jako tým nějaké body. Byl to můj nejlepší zápas sezony, ale počítají se hlavně kolektivní body. Kdyby se vyhrálo třeba 2:1, budeme mít radost taky. Sledujeme čelo tabulky, stále se dotahujeme a nesmíme ztratit kontakt. Jestli mám čtyři body nebo jeden, to je poměrně jedno. Museli jsme a chtěli vyhrát.
Třinecký "Polda" byl spolu s budějovickým Prospalem vyhlášen nejlepším hráčem zápasu. foto: Marian Ježowicz
Dnes se znovu potvrdilo, že překvapivé nahrávky Jiřího Polanského od zadního mantinelu mají oči...
Každý hráč má nějaký styl. Moje hra je založena na tom, že se snažím někde u mantinelu vyšťourat puk a nahrát pro kamaráda. Kluci z lajny už vědí, kde mohou ten puk čekat a ví, kde se mají postavit. Občas mi práci usnadní tím, že odtáhnou jednoho obránce.
Hrála se extraligová derniéra roku 2012. Jak zní přání příznivcům třineckého hokeje pro následující rok?
Co se týče osobního života, popřál bych hlavně zdraví a lásku. Možná to bude znít trochu divně, ale přál bych jim také práci, protože ta je v této době hodně důležitá. Pokud bych měl vyslovit nějaké hokejové přání, tak řeknu, aby se mohli těšit hokejem, který byl k vidění dnes. Gólově bohaté zápasy se šťastným koncem pro nás. Věřím taky, že se budeme na našem zimáku setkávat v takovém počtu, jako tomu bylo dnes. Když je parádní atmosféra, tak i během stavu 1:2 můžete cítit, že plný stadion za vámi stojí a týmu to pomůže. Věřím tedy, že v příštím roce budou fanoušci na naší straně a my na jejich!
