Předčasné vyřazení už ve čtvrtfinále extraligy pořád bolí...
Také útočník Daniel Kurovský na rovinu přiznává, že týmový neúspěch je největší kaňkou posledního roku. A to i přesto, že ve svých sedmadvaceti letech zažil nejlepší sezonu kariéry. Nastřílel v ní sedmnáct branek, vypracoval se mezi hlavní opory a střelce týmu a navrch se dočkal premiérové pozvánky do české reprezentace.
Kurovský se k zárodku národního týmu v Karlových Varech stejně jako další pětice Ocelářů připojí v pondělí, kdy začné také jeho boj o místo v týmu na blížící se světový šampionát v Dánsku a Švédsku. V podstatě hokejový Survivor. Až na šampionát se dostanou jen ti nejlepší, nejodolnější. Ti, kteří své místo uhájí i před hráči, kteří se z evropských celků a NHL budou připojovat později.
„Doufal jsem, že by se mi někdo mohl po sezoně ozvat. Telefon mi zvonil hned druhý den po vyřazení se Spartou. Ještě jsem doma spal, když mi někdo volal na whatsapp. Říkal jsem si, kdo to je a pak viděl jméno Radim Rulík. Jsem rád, že zavolal a že ve svých sedmadvaceti letech dostávám poprvé šanci navštívit reprezentační kemp dospělých,“ říká Kurovský.
Majitel tří extraligových titulů zná reprezentaci dobře z mládežnických let, vždyť startoval na šampionátu osmnáctek i dvakrát na juniorském mistrovství světa. Pak se však na chvíli jeho kariéra zabrzdila, vinou vážného zranění kolene takřka dvě sezony promarodill. Pozvánka do reprezentace je tak po letech odměnou i satisfakcí za těžkou cestu zpět na vrchol.
„Měl jsem kariéru zbržděnou. Teprve loni a letos jsem začal hrát více. Když hrajete více, tak získáváte sebedůvěru a můžete podávat lepší výkony. Když se vám daří, cítíte se úplně jinak. Já si každý rok v Třinci budoval lepší a lepší pozici a věřím, že v dalších letech bude ta pozice ještě lepší,“ říká Kurovský a rovnou dodává: „Neměl jsem žádné náznaky od nikoho, že bych se mohl nominace dočkat. Ale zároveň jsem si říkal, že jsem měl za sebou dobrou sezonu a šanci mám. A když jsem pak viděl jména prvních nominovaných na kemp, jací tam jsou hráči, věřil jsem tomu, že se někdo ozve.“
O mistrovství světa se bude spolu s Kurovským prát Marián Adámek, také odchovanec Třince míří do národního týmu poprvé. Šanci dostanou rovněž oba bratři Kovařčíci, už ostřílený matador a mistr světa Tomáš Kundrátek nebo fenomén jarních hokejových bitev posledních let Ondřej Kacetl.
„Přemýšleli jsme, že si vezmeme třinecký klubový transit, ale nakonec tam pojedeme auty,“ směje se Kurovský, když dostal otázku, jak moc se na sraz spolu s dalšími spoluhráči těší. Zatímco tým nabírá síly před začátkem letní přípravy, reprezentanti dál ještě v minulém týdnu trénovali na ledě WERK ARENY. Teď už míří do kempu reprezentace, kde je čekají také přátelské zápasy s Německem a Slovenskem.
Světový šampionát začíná za měsíc. Každý rok se v nominaci české reprezentace objeví na první pohled nečekané jméno, jakou šanci ale má Kurovský a jeho další třinečtí parťáci, zatím rodák z Karviné nechce předjímat. „Zahrát si na mistrovství světa je motivace, ale já se zatím tak daleko nedívám. Pojedu zápas od zápasu a uvidím, jestli mě tam trenéři budou chtít nebo ne. Popereme se o to, abychom v týmu byli co nejdéle,“ uzavírá Kurovský.
