Čím se ti vůbec podařilo puk tečovat za záda švýcarského brankáře?
Nohou. Měli jsme domluvený signál, a když jsem odskakoval od brankoviště, puk mě trefil do nohy. Štěstí, odrazilo se to do branky. Jsem rád, že ji mám tak velkou, že jsem dokázal před brankou pokrýt tak velkou plochu (směje se).
Věděl jsi, jestli rozhodčí gól uzná, nebo ne?
Ne, vůbec jsem netušil. Jen jsem věřil, že to sudí uzná a že si odvezeme dva body.
Jak jinak by jsi zhodnotil zápas?
Dobrý hokej, z naší strany to bylo ale taky ještě kostrbaté, bláznivé. Hrálo se nahoru - dolů, měli jsme problém být na puku. Hodně jsme puky odpalovali. Je třeba ale zároveň taky říct, že Lausanne byli výborní. Skvělý, silný soupeř.
I proto budou mít dva body z ledu švýcarského vicemistra velkou váhu, souhlasíš?
Budou mít váhu, pokud se vyhraje v neděli. V Rouen udělame všechno pro to, aby tahle výhra nepřišla vniveč.
Nejtěžší chvíle zápasu byly při velkém počtu oslabení ve druhé třetině?
Asi jo, vzalo nám to dost sil. My už první střídání ve druhé třetině byli zavařeni, motali nás tam minutu a půl, naše lajna nemohla vystřídat, byli jsme zavařeni. Ta třetina byla krutá. Ale pro nás taky dobrá věc, máme se na co podívat a z čeho se poučit. Příště se zbytečným faulům musíme vyvarovat.
Co říkáš na třinecké fanoušky, kteří zcela zaplnili svůj sektor a byli hodně slyšet?
Skvělí. Chtěl bych jim poděkovat, jak fandili a jak za námi stáli. Sektor hostů byl úplně plný, naši stáli i vedle něj. Když jsem to po nástupu na led viděl, říkal jsem si, jestli dneska náhodou neletělo z Třince ještě jedno letadlo. Neuvěřitelné a krásné.
