Lukáši, máš za sebou utkání, kdy jsi dostal šanci v první formaci. Kdy padlo tohle rozhodnutí?
Adam Rufer se zranil a už na středečním tréninku mě trenér dal do první lajny. Myslel jsem, že v prvním útoku budu jen trénovat, ale nakonec jsem tam zůstal i pro ostrý zápas. Je to pro mne pocta. Chtěl jsem předvést co nejlepší výkon, snad to nebylo zlé. Doufám, že takovou šanci ještě někdy dostanu.
Tvůj "ice-time" byl přes dvanáct minut, trenéři tě posílali také na přesilovky, což je známka velké důvěry. Necítil jsi nervozitu?
Musím se přiznat, že jsem byl v klidu, nervozita se nedostavila, od začátku se mi hrálo dobře, podpořili mě spoluhráči. Přesilovky nám ale dnes moc nešly. Musíme na tom ještě zapracovat.
Máš signály o tom, že bys v prvním útoku mohl zůstat i pro nedělní utkání?
To absolutně netuším, sestavu se dozvíme až později. Jsem trenérům vděčný, že mi dali šanci si pořádně zahrát, snad jsem je svým výkonem nezklamal. Hlavně aby se dařilo našemu mužstvu. První čtvrtinu extraligy jsme zvládli slušně, snad to bude fungovat i dál.
Po osmizápasové šňůře výher přišel neúspěch. Kde hledat příčiny?
Určitě bych neřekl, že Sparta dnes byla lepším týmem, bylo to naprosto vyrovnané. Zápasu by možná víc slušela remíza, ale Spartě se povedl trochu šťastný gól v přesilovce, je to škoda. Tahle porážka nás mrzí, chtěli jsme tu sérii výher prodloužit, ale nic netrvá věčně. V neděli je nový zápas, do kterého půjdeme s čistou hlavou.