Byl to po psychické stránce hodně těžký večer?
Hlavně to byly strašně důležité tři body! Nemusíme si lhát, trošku se nám ruce klepaly, nohy třásly. Musíme teď ukázat sílu týmu a dneska se nám to povedlo. Na tomhle výkonu musíme stavět, takhle musíme hrát.
První gól vypadal hodně lacině, bylo to pro tebe jako brankáře v tu chvíli o to těžší?
Ani ne. My jsme si do té doby vytvořili asi tři gólovky a měli jasnou herní převahu. I kdybychom dostali góly dva, na střídačce a v týmu byla víra, že dnes góly dáme. Já jsem věřil.
Proč lehké nahození Janise Jakse skončilo v síti?
Když to vylítlo, přijeli dva hráči. Projeli kolem mě, nic jsem neviděl. Zbytečný gól. Zadarmo. Takový, jaký nikdo nechce dostat.
O vyrovnání se postaral Vladimír Dravecký, který ukončil déle než rok trvající čekání na gól. Byla to dobrá vzpruha?
Jasně a skvělé pro něj. Takové góly, když se prosadí i sváteční střelci, pomohou celému týmu. Já věřím, že mu to tam teď začne padat víc.
Ve druhé třetině jste soupeře jasně přehráli, přestříleli, v podstatě jste Energii nepustili na svou polovinu. Co se stalo, byly o přestávce velké vášně v kabině?
Ani ne, spíše to bylo o detailech. Volili jsme jednoduché věci, jednoduchá řešení. Házeli jsme puky do branky. Každá šance vytváří i další šance. Na tomhle jsme stavěli.
Z pohledu brankáře to ale asi nic moc příjemného nebylo, že? Měl jsi jen jeden zákrok za celých dvacet minut…
Je to nepříjemné, to vám řekne každý gólman. Je to takové čekání na smrt, ale kluci to odbránili skvěle. My je nikam nepustili a hráli u nich v pásmu.
Už za stavu 2:1 jsi zkoušel vystřelit na prázdnou branku Karlových Varů i ty, nebo se nám to jen zdálo?
Ne, ne, ne… Já jsem měl celé pásmo čas na to s pukem hrát. V prvé řadě jsem ho chtěl poslat do bezpečného prostoru. Hrál jsem to tak, aby to někdo z útočníků pochopil a najel si na to. Bohužel puk přistál na hokejce soupeře. Teď už je to jedno. Hlavně, že máme tři body!
