Jak moc si vážíš výhry v Hradci, která se nerodila snadno?
Jsem spokojený, byl to dobrý hokej. Hradec byl výborně takticky připravený, zaplaťpánbůh, že jsme dali góly, byly takový udřený. Ten první byl teda hezký, Andy to tam krásně vyvěsil. Další dva ale udřený byly. Pramenily z toho, že jsme si pro to šli celý zápas.
Třinec začal zápas s převahou, ale po první třetině prohrával 0:2. Jak těžké to bylo?
Bylo to těžké, navíc první gól byl tečovaný do protipohybu pod vyrážečku. Byla to hodně těžká střela, tam já prostě nedosáhnu, i kdybych chtěl.
Trenér Václav Varaďa je známý tím, že radši vyhraje 1:0 než 7:5. Myslíte, že bude i spokojený, když jste takhle těsný zápas zvládli vzadu uhrát?
Spokojení jsme všichni, tekli jsme 0:2 a otočili zápas. Tohle ukazuje sílu týmu. Dva góly jsme dostali, asi se mu nelíbily, ale já to chápu. Protože mě se nelíbily taky!
Na konci zápasu ale trenér běhal po střídačce, jako by chtěl na led skočit. Všiml sis?
Jo, trenér je srdcař. Viděl jsem, že by nám nejradši pomohl.
Jaký to byl pro tebe vůbec návrat do Hradce, kde jsi dva roky působil?
Myslím, že změnili tým a k lepšímu. Zdá se mi, že nabrali hráče, kteří nad tím daleko víc přemýšlí. Taky se mi zdá, že i trenéři se daleko lépe připravují, nějak to na mě působí, že tým tady teď víc uvnitř žije. Ze všeho nejvíc si ale cením přijetí, to byla nádhera. Jsem rád, že lidi nezapomínají. Kulisa tady byla vždycky dobrá a vždycky bude. V Hradci se hraje dobře, byl jsem proto rád, že jsem dneska mohl chytat.