Jak se jako brankář cítíš po vydřeném postupu?
Obrovská úleva, jednoznačne. Byl to nervy do poslední chvíle, ale uhájili jsme to.
Vrátil ses do branky po jednozápasové pauze, s čím?
Hlavně jsem nechtěl udělat chybu. Já věděl, že to je zápas o jedné chybě a nechtěl jsem být tím, kdo jí udělá. Věděl jsem, že jeden gól dáme a snažil jsem se žádný nepustit.
Proč si Oceláři nechali sérii takhle zkomplikovat?
Výborně jsme sérii začali. Ve třetím zápase jsme ale začali hrát jiný hokej, možná začali hrát jiný hokej oni. Za stavu 3:0 jsme to chtěli ukončit co nejrychleji a polevili v té naší trpělivosti a houževnatosti. Přečetli to, zavírali nás a sbírali puky.
Oceláři jdou na Spartu, co je čeká?
Málo času na regeneraci a těžký soupeř. Známe ho, dva roky po sobě jsme s ním hráli. Víme, jaký hokej nás čeká, v jejich hale je vedro, my se připravíme. Ale ještě předtím si užijeme, že jsme postoupili ve čtvrtfinále přes Motor.
Je Sparta silnější než v minulých letech?
Asi jo? (ptá se) Já nevím. Vždyť hrajeme play off. V tom nerozhoduje, kdo má jaké hráče a kdo do toho kolik nasypal. Hlavní je srdce a bojovnost.
