Konečně zlom nepříznivé série a jasná výhra. Jak velký balvan spadl ze srdce?
Za body jsme moc rádi, konečně to vyšlo. Už v předchozích zápasech jsme měli dostatek šancí, jen jsme je neproměňovali. Dnes nám to tam trošku napadalo.
Co zásadního jste museli změnit, aby nastala gólová hostina?
Hru jsme trochu zjednodušili, nechtěli jsme nic zbytečně vymýšlet. Snažili jsme se víc střílet a nedávat to až do prázdné branky. To jsme stoprocentně plnili a možná to byla hlavní příčina, že se dnes vyhrálo.
Vaší silnou zbraní byly i úspěšné početní výhody...
Přesilovky nám dnes vycházely na výbornou. Proč tomu tak bylo? Nic složitého nevymýšlíme, jen víc střílíme. Jeden hráč stojí před brankou a tohle se soupeřům velmi špatně brání.
Hrál jsi už třetí duel proti bývalému zaměstnavateli. Bylo to dnes nejsnadnější?
Těžko říct. I ten první domácí byl relativně v pohodě. Tehdy jsme si taky brzy vytvořili náskok. Ve stejném duchu to bylo i dnes. Taky v Pardubicích jsme hráli dobře a jen kvůli zbytečným chybám v závěru jsme ztratili výhru.
Dnešním střetnutím jste vstoupili do druhé poloviny soutěže. Proč to na konci listopadu herně i výsledkově skřípalo?
Je pravdou, že druhá čtvrtina soutěže byla z naší strany slabší, ale hlavně doma jsme hráli solidně. Musíme se teď zvednout a vozit body především z venkovních zápasů.
Vaše bilance na hřištích soupeřů je opravdu neveselá. Kde osobně hledáš důvody toho, že z venkovních zápasů nevozíte body?
Mám pocit, že se moc snažíme soupeře "přeútočit" a někdy by bylo lepší hrát poctivě z obrany. Spoléhat více na rychlé brejky. Občas je třeba vyhrávat těsným rozdílem, to nám může zvednout sebevědomí.
Myslíš si, že útočně laděný Třinec umí praktikovat urputný defenzivní hokej, který například Zlínu přináší body?
Řekl bych, že i náš ofenzivní tým dokáže hrát defenzivně. Není přece nic těžkého, postavit se mezi modrou a červenou čáru a čekat, až k vám soupeř přijede...
Bylo třeba před zápasem proti mateřskému oddílu motivovat spoluhráče nějakou svačinkou?
Přiznám se, že jsem opravdu vypsal pro kluky svačinku. To se dělá, je to hezká tradice. Tohle je skoro povinnost. Brzy bude reprezentační přestávka, tak něco vymyslím. Přemýšlel jsem o tataráčku.
Po děkovačce s třineckým kotlem jsi odjel k sektoru hostujících fanoušků. Prozraď prosím, jaký byl důvod?
Byl jsem poděkovat pardubickým fanouškům, protože asi dvakrát skandovali moje jméno, což bylo hezké. Moc si toho cením, proto jsem jim šel poděkovat. Hrál jsem v Pardubicích čtyři roky a nějakou stopu jsem tam snad zanechal. Někteří lidé mě tam asi mají rádi a dnes se mi odvděčili.
První zápas v sezoně tady sledovalo několik členů tvé rodiny. Byli přítomní i dnes?
Byli tady dva dědové. Snad fandili Třinci. Věřím, že oba budou s mým výkonem spokojení (směje se).
