O hlavních příčinách nedělního neúspěchu
Bělorusové měli výborný pohyb, rychle rozehrávali puky po mantinelech. Bohužel jsme často faulovali a soupeř se snadno dostával do tempa. Rozhodila nás druhá třetina, ve které jsme byli neustále na trestné lavici, ve třetí části jsme toho Minsku moc neumožnili, nechyběl nám tlak, ale produktivita hodně vázla.
O svých dvou možnostech ke skórování
V první šanci mi brankář hodil pod nohy hokejku, snažil jsem se ještě o dorážku, ale potom mě kdosi krosčekoval. Ve druhém případě jsem se nepodíval na branku, chtěl jsem hned pálit, jenže puk zamířil pouze do lapačky. Šancí bylo dost, ale nepadá to tam, je třeba zakončení zjednodušit. Když už se nepodaří střelba, cpát se alespoň k dorážkám. Myslím, že prvním gólem bychom to vše zlomili.O příliš častých faulech Ocelářů
Po druhé třetině jsme si řekli, že bohužel většina faulů za které nás rozhodčí vyloučili, skutečně byla a neuděláme s tím nic. Je to určitě téma k zamyšlení, protože nedovolených zákroků bylo hrozně moc a s tak špatnou disciplínou jde těžko vyhrát. Při hře pět na pět jsme většinou byli lepším týmem.
O rozdílech v herním projevu Lahti a Minsku
Rozdíl byl v tom, že Lahti se drželo častěji na puku, to nám asi víc vyhovovalo. Oproti tomu Minsk hrál daleko jednodušší hokej z vlastní obrany. Když ale máte snad dvanáct trestů, těžko můžete uspět proti jakémukoliv týmu na světě. V podstatě polovinu zápasu někdo z nás seděl za katrem a tým se potom nemá šanci dostat do pořádného tempa. Hra je hrozně rozháraná.
O šancích na postup ze skupinové fáze CHL
Teď už víme, že do konce základní skupiny nesmíme ani jednou zaváhat. Osobně mě víc mrzí ten první zápas v Lahti, kde jsme většinou byli lepší, ale "umřeli" jsme na špatnou produktivitu. Ve Finsku se rozhodně dalo vyhrát. Dokud máme naději na postup, porveme se o to.
