Davide, po krátké anabázi ve Skandinávii jste zpět. Jaká byla obnovená premiéra?
Bylo to hodně složité. Derby hned na startu - byl to opravdu velký boj, ale zvládli jsme to. Máme tři body a může panovat spokojenost.
Vítkovice zcela jednoznačně vyhrály ve statistice střelby na branku, ale vítězství slavíte vy...
Prohrávali jsme, vedli jsme, bylo to nahoru-dolů. Mohlo to skončit všelijak, ale přiklonilo se to na naší stranu. Vítkovice měly tlak, domácí hráli opravdu dobře, všechny puky cpali do brány. My jsme ale statistiku nesledovali, tohle neřešíme.
Hned v prvním utkání premiérová trefa, která navíc rozhodla o třech bodech. Tohle je skutečně krásná pointa...
Gól potěšil. Střílel jsem přes beka, neměl jsem velkou rychlost. Snažil jsem se nacpat do brány, puk se ke mě odrazil a zkusil jsem zakončit. Vyšlo to, mám radost.
Nastoupil jste v úderné formaci s J. Polanským a M. Adamským. Jak fungovala spolupráce?
První dvě třetiny byly dobré, potom se přiznám, že jsem už trochu nestíhal (směje se). Dlouho jsem nehrál a pauza se logicky projeví. Kluci jsou rozjetí, daří se jim. Budu se snažit je vhodně doplnit, aby lajna šlapala. Poprvé jsme spolu hráli až dnes ráno během rozbruslení. Moc času na sehrání tedy nebylo.
S Třincem už týden trénujete. Kdy se definitivně rozhodlo, že můžete nastoupit?
Tak trochu jsem dopředu počítal, že tady hrát budu. Řešili jsme to s Pavlem Markem a mým agentem, bylo potřeba doladit určité detaily. Do poslední chvíle jsem věřil, že dnes nastoupím. Přijel jsem s týmem do Ostravy, proběhla rozcvička a někdy před čtvrtou hodinou mi Čavar (vedoucí mužstva Kameš - pozn. autora) oznámil, že mohu hrát.
Kdy posledně jste vlastně hrál ve Finsku soutěžní utkání?
Naposledy jsem si zahrál někdy na konci září, budou to tedy asi tři týdny zpět. Po příletu z Finska jsem si dal zhruba týden volna, ale poté jsem už znovu normálně naplno trénoval v Třinci.
Kde byl zásadní důvod toho, že jste v Kärpätu Oulu skončil? Jak hodnotíte finskou zkušenost?
Každá zkušenost je dobrá, budu dobře vzpomínat i na těch pět zápasů. Po šesti letech to byla změna, neměl jsem tam s nikým problém. Dopadlo to tak, že těsně před sezonou nečekaně podepsali některé hráče, se kterými se původně nepočítalo, jako například Aaltonen. Je to domácí hráč a jednoduše dostal přednost, což se někdy stává. Asi bych tam neměl vysoký ice-time. Jinak bylo v Oulu vše v pohodě, je to výborná organizace. Držet mě tam někde ve třetí či čtvrté lajně jako cizince nechtěli, a první dvě formace byly našlapané.
V Třinci tedy budete možná jen na poměrně krátkou dobu. Jaké jsou vaše vize ohledně dalšího angažmá?
Oulu mě uvolnilo na necelé dva měsíce, měl bych tady být do posledního listopadu. Až poté se bude řešit další budoucnost. Oulu mi vyšlo vstříc, řekli mi, ať jedu domů a něco si najdu. Chtěl jsem hrát za Třinec, ale nebylo to jednoduché. Vím moc dobře, že tým šlapal a nechtěl jsem nabourávat něco, co funguje. V této chvíli opravdu nevím, co bude v prosinci. Teď hraji v Třinci a jsem moc rád, že mohu být znovu s klukama, které dobře znám!
