Převládá teď pocit hořkosti, že se v Přerově nepovedlo zvítězit?
Každá prohra se těžce kouše, vždy chcete vyhrát. Padli jsme v prodloužení, ale nemuseli jsme mít ani ten bod. Ke konci třetí části totiž měl Přerov velké šance, netrefil prázdnou branku. Mohli jsme odjet bez bodu, máme aspoň jeden. V kabině ale převládá zklamání, protože jsme chtěli vyhrát za tři body.
Nastoupili jste ve značně improvizované sestavě. Byl vůbec čas a prostor se lépe sehrát?
Byli jsme spolu od pondělí, což znamená jen dva tréninky. Většina kluků se už ale zná, hrála spolu někdy v mládeži či jinde, tudíž v tom problém nebyl. Spíš se ladily nějaké detaily, co se týká taktiky. Odehráli jsme slušný zápas, bod ale bereme.
Jaká pozitiva lze z dnešního měření sil najít?
Měli jsme dobrý pohyb, byli jsme zdravě agresivní. Mrzet nás může hlavně druhá třetina, kde jsme měli dostatek šancí. Tam jsme mohli odskočit na rozdíl dvou až tří gólů a zápas by se vyvíjel jinak. Přerovu výborně zachytal gólman, zlikvidoval několik našich šancí. Inkasovali jsme a pak to začalo být trochu nervózní. Pozitivem jsou také dvě trefy v přesilovkách. Dnes se nemusíme za nic stydět, většina kluků byla z Frýdku a proti Přerovu si zahrají i během sezony.
Po delší době jsi nastoupil v jednom týmu s bratrem Adamem, v minulé sezoně hráčem Kopřivnice, bývalým členem ocelářské mládeže. Jak se vám spolu hrálo?
Bylo to poprvé v kategorii dospělých, je to super pro všechny v naší rodině. Na ledě to už ale moc nevnímáte, tam se každý soustředí hlavně sám na sebe. Jakmile se pobil Dan Kurovský a dostal desetiminutový trest, tak jsem byl na pár střídání s bráchou dokonce v jedné lajně. Byl to zážitek, ale škoda, že se nám nepodařilo skórovat. Pro nás jsou tyto zápasy za Třinec super zkušenost.
