Oceláři byli střelecky aktivnější a na brankáře soupeře vyslali hned sedmatřicet střel, za zády Bartošáka ovšem skončil jediný pokus. Na druhé straně dlouho držel třinecké naděje na tříbodový zisk Peter Hamerlík. Jak zápas muž s dvojkou na dresu viděl? „Chytalo se mi dobře, kluci bojovali, blokovali střely. Řekl bych, že jsme první dvě třetiny odehráli velmi dobře, byli jsme jednoznačně lepší, ikdyž jsme tam vyložené šance skoro neměli. Ale kdybychom přidali druhý gól, tak si myslím, že vyhrajeme.“
Druhou trefu ale třinečtí hráči přidat nedokázali, navíc v dlouhém oslabení tři proti pěti, kdy na trestnou lavici putovali postupně tři obránci Ocelářů, inkasovali vyrovnávací branku. „Škoda těch vyloučení, byly to úplně zbytečné fauly, nebylo to ve vyložených šancích domácích. Taková podražení u mantinelu ... myslím si, že kdyby se to nestalo, tak to dneska zvládneme. Je to velká škoda, protože hrát tak dlouho oslabení ve třech proti pěti, to se nevyplácí a my jsme na to dneska doplatili.“
Foto: Petr Kotala
V závěru úvodní třetiny se do branky na chvíli dostali také Matuš s Noskem, kteří zabránili puku v cestě do poloodkryté sítě a nedovolili tak Vítkovicím vstřelit gól do šatny. „Oni se tlačí do brány, často se to odrazí a člověk ani neví jak. Jednou jsem viděl, že to jde mimo bránu, ale náš hráč to tam jistil a pak jsme měli i štěstí. To k tomu ale patří, žádné dobré mužstvo ani brankář bez štěstí být nemůže.“
Jak již bývá u derby zvykem, také tentokrát zavítala do Ostravy početná skupina třineckých fanoušků, která ve vítkovické aréně vytvořila Ocelářům výbornou kulisu. „Tady je atmosféra vždycky super, je to jako bychom hráli doma. Chtěl bych touto cestou fanouškům poděkovat, protože byli výborní. Škoda jen, že jsme nezískali alespoň dva body, když už to došlo do prodloužení.“
