V Mladé Boleslavi jsi kdysi coby dorostenec chytal. Bylo to dnes v tomto kontextu speciální utkání?
Chytal jsem tady jako mládežník, pak jsem šel ale hned do Budějovic. Byl jsem tady už minulou sezonu s Třincem, vlastně ani nevím, po kolika letech je to návrat. Dobře se znám s Honzou Růžičkou, který byl dnes gólmanskou dvojkou. Letos jsme spolu dělali předsezonní přípravu, známe se odmalička, jsme dlouholetí přátelé, navzájem si přejeme. Bylo to milé shledání, trošku jsme se hecovali.
V čem spatřuješ příčiny dnešní prohry?
Nejsem tady od toho, abych hodnotil, v čem byla Boleslav lepší, proč nám to nevyšlo. Snažím se jen chytat poctivě všechny puky, což se dnes úplně dokonale nepovedlo. Hodnocení a analýzu musí udělat jiní lidé a my hráči to musíme na ledě realizovat. Prohráli jsme, je třeba na zápas rychle zapomenout, takový je sport. Je třeba se semknout, sezona je dlouhá, je to jen začátek. Zvedneme se.
Jít do branky od druhé třetiny, kdy od rozbruslení uběhla cca hodinka a kdy je gólman trochu studenější, asi není úplně optimální, že?
Mám s tím jednu horší zkušenost. Na Spengler Cupu jsem šel do branky trochu studený, poslali mě na nájezdy a hned přišlo zranění. Když ale člověk dostane pokyn, tak prostě jde do akce, jsme profesionálové. Trenéři mi řekli, ať jdu na to, lehce jsem se rozcvičil. Bylo mi Patrika líto, ale tohle je sport. Stmelíme se a jedeme dál.
Body zatím pravidelně sbíráte doma, venku je to horší. Je to opravdu tak velká výhoda, hrát před vlastním publikem a na ledě soupeře?
Vždy v tom bude rozdíl. Doma máte fanouškovskou základnu, kterou cítíte v zádech, faktor divák je vždy důležitý. Musím ale říct, že také dnes za námi přijeli fandové, za což jim děkujeme. Vážit tak dlouhou cestu do Boleslavi, to zaslouží obdiv.
Foto: bkboleslav.cz