Po včerejší jasné výhře Ocelářů jsme dnes byli svědky zcela opačného obrázku hry. Aktivnější byli hostující Ševci, ti nakonec dokráčeli k vítězství po samostatných nájezdech. Třineckým dělalo problémy prosadit se skrz precizní obranu Zlína. „Dneska to nebyl idální výkon, neříkám ale, že byl špatný. Bohužel jsme nevyhráli,“ kroutí hlavou Jan Peterek a pokračuje. „Určitě to bylo těžší než včera. My jsme opět dali branku na 1:0 a místo toho, abychom se uklidnili, tak jsme se nepochopitelně začali bát o výsledek. Přestali jsme hrát hokej, začali jsme jen couvat. Zbytečně je pouštěli v plné rychlosti do pásma, tam nám pak dělali problémy,“ konstatoval po utkání centr druhé třinecké formace.
Otázkou však zůstává, co se tak náhle změnilo, že Zlín byl lepší? „Může to být psychikou. Člověk si podvědomě říká, že už to je hotové, že to nějak doklepeme do konce. Se Zlínem to je ale jiné, ti kluci jedou až do konce. Navíc dnes neměli co ztratit tak bylo jasné, že pro vítězství udělají všechno,“ popsal Peterek soupeřův herní projev. Třinečtí ale mohli o osudu utkání rozhodnout již v průběhu poslední periody, také rodák z Havířova se ocitl ve vyložené šanci. Vše se odehrálo v padesáté minutě, Peterek se dostal až před Sedláčka, toho ale nepřekonal.
„Já tam byl v předklonu, chtěl jsem puk dloubnout nahoru, protože brankář ležel na zemi. Ani nevím, jak mi to chytil,“ kroutí hlavou zkušený forward. Další šance pak přišla v prodloužení, když Slezané dostali příležitost přesilovky čtyř proti třem. Ta se ale Ocelářům vůbec nevyvedla. „Abych se přiznal, tak jsem se na to příliš nedíval, protože jsem vydýchával minulé střídání. Jen jsem čekal, jestli půjdu na led nebo ne. Čekal jsem, že uslyším „Góól“, bohužel jsem se nedočkal,“ smutnil útočník s číslem 11 na dresu.
Vyrovnaný duel tedy dokráčel k nájezdům, ve kterých byli úspěšnější hosté ze Zlína. Třinečtí trenéři se dlouho rozhodovali, kdo vůbec k exekuci nájezdů přistoupí. „My jsme se bavili o tom, kdo si věří, kdo pojede. Původně měli jet David Květoň a Kuba Orsava. Trenéři ale z nich cítili nerozhodnost, tak se nakonec zeptal Bonkieho, jestli pojede, jestli si věří. My ho hecovali, aby jel, ať to zkusí. On si věřil, proto šel na nájezd, bohužel to nevyšlo,“ smutní zkušený matador a dodal. „Minule jsem navrhl Miloslava Hořavu, dneska ale, pokud by se tenér zeptal, bych se asi kousl a šel do toho, protože jsem se cítil dobře.“
V konečném zúčtování tak Zlínští srovnali krok a vynutili si páté, rozhodující utkání mezi mantinely stadionu Luďka Čajky. Co lze od posledního duelu série čekat? „Rozhodující páté utkání bude drama. Dnešního utkání je škoda, takové je ale play-off. Teď jedeme do Zlína, tam pro postup musíme udělat všechno,“ odpověděl Peterek a dodal. „Věřím tomu, že když jsme druhý zápas ve Zlíně a taky včera potřebovali zabrat, tak jsme se nějak kousli. Bude hodně těžké, do utkání musíme nastoupit s pokorou. Zlín je velmi silný, nesmíme nic podcenit,“ uzavřel Jan Peterek ohlédnutí za utkáním.
