Michale, jak sis užil premiéru za mužský tým Ocelářů?
Moc! Jsem rád, že jsem dostal šanci. Snažil jsem se jí využít a ukázat trenérům, že na to mám. Snad se to povedlo.
Co nervozita?
První střídání jsem trochu nervózní byl, potom to opadlo.
Dal jsi gól brankáři, který si zachytal NHL. To se počítá.
Jsem moc rád. Kury mi to moc hezky nachystal, já jsem to jen dorazil. Celá lajna fungovala skvěle, s klukama je radost hrát. Ještě před dvěma lety se mi ani nesnilo o tom, že tady dám gól, že budu v kabině s takovými hráči.
Je to velký zážitek?
Určitě, je to pro mě obrovská zkušenost a velká čest. Kluci nás hned vzali mezi sebe, bylo krásné, jak se k nám zachovali. Beru si z kluků příklad. Jak se chovat na ledě i mimo.
Jak jsi přivykl tempu hry?
Z juniorky je to velký přechod. Je to rychlejší, o dost fyzičtější. Já jsem spíše technický hráč, takže mi to úplně nechutnalo, ale musím si na to zvyknout. Do každého souboje musím jít naplno. Musím na to jít chytře, pracovat nohama. Hráče jako Gulaši nebo Nedomlel nepřetlačím.
