Máš v hlavě, jak dlouhé tvé čekání na gól bylo?
(směje se) Ne, já to radši vůbec nechci počítat. Netuším, ale jsem za to rád.
Byla to nádherná branka po nádherné akci, umíš ji popsat?
Vybojovali jsme puk na modré čáře, viděl jsem, že Paťo Hrehočák jde do branky, ale pak už to vzniklo nějak instinktivně...
Musíme ti to říct: Gól jsi nedal padesát zápasů v řadě, tahle trefa byla tvá první v kalendářním roce a navíc vítězná. Co se ti honilo hlavou?
Musíte stále myslet pozitivně, chodit do branky, kde se to může odrazit kdykoliv. Každý v týmu má úlohu, tu musí přijmout. Někdo je ofenzivnější, někdo defenzivnější. Když budete aktivní, šanci budou a někdy se to k vám odrazit musí. Já jen čekal trošku delší dobu.
Hlavně ale nešlo o žádný odraz, šlo o krásnou individuální akci, při které si puk dovezl po slalomu až do prázdné branky...
Instinkitivní věc v situaci, kterou jsem prostě takhle vyhodnotil.
Jak nepříjemné pro tebe bylo, že jsi na gól čekal tak dlouho?
Vyhráli jsme na jaře další titul, to je důležité. Ne moje góly.
Oceláři vyhráli s Karlovými Vary 5:1, co byl hlavní důvod hladké výhry?
Odehráli jsme poctivých šedesát minut, až na pár vyjímek. Vrátilo se nám to. Využili jsme naše šance a pak si výsledek pohlídali.
Navíc jste využili dvě přesilové hry, jeden gól dali v signalizované výhodě: To taky pomohlo, že?
Je potřeba si přesilovkami pomoct, když už takovou příležitost dostanete. Jsme rádi, že nám to tam padlo.
Jsou Oceláři zpátky ve formě a pohodě po dvou hladkých víkendových výhrách 4:1 nad Boleslaví a teď 5:1 nad Karlovými Vary?
Nechci to tak říkat, každý zápas je jiný. Před víkendem jsme si ale řekli něco, co jsme plnili a musíme v tom pokračovat.
