Nedělní utkání Sparty s Třincem jasně potvrdilo, že tyhle týmy jsou mimořádně ofenzivně silné...
Bylo to hodně divoké. Šlo vidět, že z obou stran je to uvolněnější, každý se rád pomazlil s pukem. Myslím, že pro diváky to byl docela hezký hokej, jedenáct gólů se jen tak nevidí, lidem se to muselo líbit.
Oceláři nepřivezli do Prahy zdaleka kompletní kádr, ale členové širšího týmu nezklamali...
Mladí kluci, co se k nám přidali, zahráli skvěle! Dali čtyři góly a nebyla na nich znát nervozita. Sice jsme měli polepenou sestavu, ale Sparta na tom byla podobně, taky měla jen pár hráčů ze základu. Bylo to takové padesát na padesát.
Obvykle se zapisuješ do statistik asistencemi, dnes však jako střelec…
Bylo to se štěstím, dostal jsem pěknou nahrávku a byla to taková střela nestřela, někdy se to tak stane. Člověk když nevystřelí, tak gól dát nemůže.
Stal ses nejproduktivnějším obráncem Ocelářů a zároveň druhým nejproduktivnějším obráncem celé základní části extraligy. Kde vidíš důvody tohoto úspěchu?
Jedna věc je, když vám věří trenéři a druhá věc je, když k sobě máte hráče jako Kuba Klepiš a další šikovné kluky. Někdy v těch přesilovkách body rychle naskáčou.
Jaké jsou nyní plány před play-off?
Máme dva nebo tři dny volna, abychom se dali dohromady a odpočinuli si. Od středy začínáme trénovat a budeme se chystat na první kolo.
Sleduješ potenciální soupeře pro vyřazovací boje?
Občas na to mrknu, ale nesedím u každého hokeje u televize. Počkáme a uvidíme, kdo na nás vyjde. My se s tím budeme muset popasovat a postoupit. Já osobně to nijak vybrané nemám. Navíc kolikrát když si něco přejete, tak to není tak, jak chcete. Jednoduše na nás někdo zůstane a proti tomu půjdeme.
Znovu vás přijela podpořit početná skupina třineckých fanoušků…
Hraje se rozhodně lépe, když za vámi fanoušci takto jezdí. Bylo jich tu hodně na to, že Praha není úplně kousek. Moc jim děkujeme za podporu! Je to příjemnější, když se hraje s fanoušky v zádech.
Miroslav Svoboda: Byla to přestřelka!
Gólman třinecké juniorky během své extraligové premiéry. foto: Jan BenešMirku, poprvé v brance extraligového lídra, jaké pocity převládají?
Byla to přestřelka, poslední zápas základní části se to stává. Zažil jsem to několikrát v dorostu i v juniorce, že v posledním utkání padlo hodně gólů. Rozhodovaly hlavně přesilové hry. My jsme nedokázali vytěžit přesilovku ve třetí třetině a Sparta ji využít dokázala, v tom byl zásadní rozdíl.
Z osobního hlediska byl tento debut asi hodně složitý, že?
Moc jsem neobstál, dostal jsem šest gólů. Šancí bylo ze strany Sparty hodně, něco jsem chytil, ale šest gólů je dost, to by se stávat nemělo.
Jak velká výzva to pro tebe byla, postavit se do branky zrovna proti Spartě…
Sparta je vždycky speciální. Pamatuji si, jak na Vsetíně kdysi byla extraliga, tak na Spartu chodil plný stadion a já jsem byl jako malý kluk za plexisklem a ti hráči, ať vsetínští nebo sparťanští, byli něco jako bohové, to bylo ohromné.
Kdy ses dozvěděl o tom, že naskočíš do nedělního utkání?
Ještě minulý týden jsem byl v Šumperku a tam mi volal trenér gólmanů Jarda Kameš, že bych měl nastoupit. Věděl jsem to asi čtyři dny před utkáním, tak jsem přijel, zatrénoval a šel do zápasu.
Jaké jsou tvé plány pro nadcházející dny?
Zítra hrajeme s juniorkou ve Zlíně důležitý zápas, musíme vyhrát, abychom postoupili.
Jak vnímáš svou pozici v týmu během přítomnosti Petera Hamerlíka a Šimona Hrubce?
Šimon i Peter jsou oba velmi kvalitní gólmani. Jsem hrozně rád, že mohu být v jejich blízkosti.
