Co podle tebe rozhodlo zápas se Spartou?
Byl to těžký zápas, Sparta má velice dobrý tým. Hráli jsme ale týmově, dělali jsme přesně to, co jsme si před zápasem řekli a za čím jsme si šli. Na konci jsme za to byli odměněni. Byl to z naší strany skvělý výkon od Maziho až po posledního hráče.
Cítíš ze současného týmu velké sebevědomí?
Sebevědomí je podpořené prací. Každý den na tom pracujeme, ať už na tréninku, nebo v samotných zápasech, a snažíme se jít zkrátka den po dni.
Máš za sebou sérii šesti zápasů v řadě, ve kterých jsi bodoval, a připsal sis deset kanadských bodů…
Upřímně se o sobě bavit nechci, je to zásluha skvělých spoluhráčů.
Jak moc ti momentálně pomáhá Daniel Voženílek ve vaší formaci?
Pomáhá samozřejmě hodně, je skvělý. On by pomohl komukoliv, je to vynikající hráč.
Je pozitivní, že dokážete bodovat a vyhrávat i přes to, že vám ze sestavy občas vypadávají hráči a musí zaskočit někdo jiný?
Určitě, ukazuje to sílu našeho týmu. Ať už nám vypadne kdokoliv, máme hráče, kteří ho dokážou skvěle zastoupit a zapojit se. Máme určité věci, které se neustále opakují a které bychom měli dělat, což se nám daří jak na tréninku, tak v zápasech. Doufám, že v tom budeme pokračovat.
Vyhráli jste 10 z 11 zápasů. Zažil jsi někdy podobnou sérii, nebo si aspoň vybavíš nějakou z dřívějška?
Vůbec, nejsem zrovna statistický typ. Nerad to řeším, protože jakmile se na něco takového člověk upne, nedělá to dobrotu. Navíc si ani nemyslím, že taková série u nás někdy byla, jelikož jsme vytvořili rekord. Znovu ale říkám, že se všechno odvíjí od týmu, od jeho nastavení, naší společné práce na tréninku a toho, že se snažíme jít dál s pokorou.
Musíš občas jako zkušený hráč usměrnit mladší spoluhráče, že to hlavní teprve přijde, nebo máte v kabině ten správný mix povah?
Samozřejmě do toho člověk musí občas trochu píchnout, ale myslím si, že tady jsou všichni kluci nastavení dobře – jak ti mladí, tak i starší. Myslím, že hlavně ti mladší už sami dobře poznávají, jak to tady funguje.
Co tvoje dnešní střela? Byl to záměr střílet mezi betony, nebo se to nějak svezlo?
Chtěl jsem takhle vystřelit, ale jestli se to svezlo, to upřímně nevím.
Kde v sobě pořád bereš tu obrovskou chuť do hokeje? Po ledě létáš nadšený, jako by to byl tvůj první ligový zápas v kariéře. Je v tom zkrátka láska ke sportu?
Asi ano, člověk musí mít rád to, co dělá. Jakmile k tomu má vztah, tak ho to baví. Máme navíc v kabině skvělou partu, o to víc si to pak užíváme. Žijeme tu jeden pro druhého a snažíme se jít zkrátka den po dni.
