Jirko, gratulace k bodům i tvému výkonu. Dnešní triumf má velkou váhu...
Proti Liberci a Hradci jsme v předchozích třech čtvrtinách nezískali ani bod, proto jsme rádi, že v té nejdůležitější čtvrtině se to zlomilo a konečně jsme teď hned po sobě oba týmy porazili.
Soupeře jste jasně přestříleli (41:18, pozn. autora). Co bylo dnes klíčovým faktorem tříbodového utkání?
Už v první třetině jsme měli střeleckou převahu, Hradec hrozil jen z brejkových situací. Naštěstí hosté nedali gól, který by jich dostal do pohody. Tušili jsme, že může rozhodnout první branka.
Clonění před Kacetlem. foto: Marian Ježowicz
Hosté jsou největším překvapením extraligy. V čem tkví síla Východočechů?
Hradec je nepříjemný, dnes to znovu ukázal v plné síle. Vypadá to, že je tlačíte, ale oni stojí na svých pozicích a čekají na vaše chyby. Dáte špatnou nahrávku a okamžitě jdou do přečíslení.
V reprezentační formě momentálně hraje spoluhráč Vladimír Roth...
Vláďa hraje opravdu výborně. Když máme v útočném pásmu tlak, daří se mu o mantinel zastavit puk a rozehrát. Vždy se mu podaří najít nějaké řešení, není to typ beka, který slepě odevzdá puk. Můj první gól je vlastně jeho zásluha, měl jsem už potom snadnou práci.
"Pocem-kamdeš?" aneb chvíle před úvodní brankou. foto: Marian Ježowicz
Co říct na téma tvé druhé poněkud kuriózní trefy?
Druhou branku jsem skoro neviděl. Zakončoval jsem bekhendem do gólmana, myslel jsem, že to chytil. Až na modré mě spoluhráči zastavili, že puk propadl do branky.
Hattrick završen zásahem do opuštěné klece...
Viděl jsem vedle sebe Martina Adamského, ale kolegiálně na mě křičel, abych střílel sám. Jinak bych asi zase nahrával. Nedá se nic dělat, budu muset pokladníkovi něco přispět, udělám to ale rád (usmívá se).
