Oceláři, po výhře ve třetím duelu, chtěli navázat na hru z předchozího klání a ve finále srovnat krok. Slezané byli střelecky aktivnějším týmem, před dobře bránící Vervu se ale prosadit nedokázali. „Naše produktivita je žalostná. Čtyři góly ve čtyřech zápasech, s tím jsme proti Litvínovu nemohli pomýšlet na lepší průběžný stav série,“ uvědomuje si Erik Hrňa nepřesvědčivou produktivitu Ocelářů.
Slezané přitom ve čtvrtém finále svého soka opět přestříleli. Na branku Pavla Francouze šlo celkem osmatřicet střel, ani jedna ale neskončila v síti. Kde hledat příčiny dnešního neúspěchu? „Nevím, jestli to je pouze soupeřovými brankáři, ale také námi. My se do šancí dostaneme, bohužel je ale nejsme schopni proměnit. A to je hlavní příčina dnešní porážky,“ ví třinecký snajpr.
Oceláři dnes opět byli aktivnějším týmem. Hráčům s dráčkem na prsou se dařilo zaměstnávat soupeřovu obranu v čele s gólmanem Francouzem, k výhře to ani tak nestačilo. Litvínovu se povedlo skórovat při hře ve čtyřech, při standartním počtu hráčů na ledě a také v oslabení do prázdné branky. V čem je největší problém na straně Ocelářů? „Myslím, že se jedná o celkovou hru. Šance máme i při hře pět na pět, na branku jsme dnes poslali hodně střel. Také v přesilovkách to z naší strany, co se střelby týče, nebylo nejhorší. Gól ale nepadl, asi musíme pálit ještě víc a ten puk do branky procpat. Musíme ještě více chodit do brány, hrát ještě tvrději. To nám určitě pomůže a na Litvínov bude platit,“ hledá Hrňa recept na překonání litvínovské defenzívy.
V samotném závěru zápasu se pak za brankou Litvínova strhla mela, po které sudí rozdal první vyšší tresty ve finále. Karel Kubát u hrazení sestřelil Radima Matuše, toho pak pomstil Marek Růžička. Oba předčasně mířili do sprch. „Nevím, kdo tam z Litvínova byl, ale trefil do hlavy Radima Matuše. V tu chvíli už naši hráči bránili Matyho po tom tvrdém zákroku,“ komentuje vsetínský rodák tuto situaci.
Jaký vůbec měl Kubát důvod trefit člena třinecké čtvrté formace? Mohlo za tím stát provokování směrem k Pavlu Francouzovi? „To vám neřeknu. Možná měl nějaký chvilkový zkrat, možná že ho vůbec trefit nechtěl. To je spíš otázka na něj,“ říká Hrňa.
Finále se vrací do Třince, kde se v neděli uskuteční pátá bitva. Hráčům s dráčkem na hrudi se však v úvodních dvou domácích duelech nepovedlo zvítězit, bude teď situace vypadat jinak? „Sice to zatím nefungovalo, ale doma nás opět poženou naši skvělí fanoušci. Může se stát cokoliv, můžeme vyhrát a vrátit sérii za stavu 2:3 opět do Litvínova. Oni pak mohou lehce znervóznit,“ ví třinecká osmaosmdesátka.
Svěřenci trenérů Jiřího Kalouse a Václava Varadi se tak dostali do velmi svízelné situace. Slezané v sérii prohrávají 1:3, pokud chtějí nad své hlavy pozvednout Masarykův pohár, budou muset zvítězit třikrát za sebou. „Něco podobného jsem už zažil v semifinálové sérii se Slavií před čtyřmi lety. Také jsme prohrávali 1:3, nakonec jsme to otočili a udělali titul. Do nedělního zápasu půjdeme po hlavě, dáme do toho všechno a pokusíme se celou sérii otočit,“ uzavírá Erik Hrňa.
