Filipe, poslední domácí duel před startem extraligy skončil nelichotivým výsledkem. Kde hledat příčiny?
Byli jsme herně lepší, ale výsledek tomu neodpovídá. Udělali jsme několik zbytečných chyb a Trenčín trestal. Výkon týmu nebyl nejhorší, jen jsme nevyužili své šance. Chtěli jsme poslední domácí zápas vyhrát, což se nepovedlo. Je to škoda. Do začátku ligy to musíme zlepšit.
Dnes jsi dostal relativně mnoho prostoru ke hře. Jak hodnotíš svůj výkon?
Hrálo se mi docela dobře, snažil jsem se nic nepokazit a naopak vytvořit nějakou gólovou akci. Těžko hodnotit vlastní výkon, ale doufám, že trenéři by mohli být docela spokojení.
Pro každého mladého hokejistu je velice důležité cítit ze strany trenérů důvěru...
Jsem samozřejmě velmi rád za příležitost zahrát si v kádru extraligového mistra. Pokud mi trenéři budou věřit i nadále, bude to motivační. Vím, že mě čeká ještě dost práce. Zahrát si v tak skvělém kolektivu je velká pocta.
V minulé sezoně jsi byl s bilancí 11+28 nejproduktivnějším obráncem juniorské extraligy. Co patří k tvým hokejovým přednostem?
Troufám si tvrdit, že mám docela dobrou střelu a umím kvalitní rozehrávku z pásma. Mám ale taky několik herních nedostatků a ty budu časem odstraňovat.
K silným stránkám Filipa Pavlíka patří dle jeho slov rozehrávka. V této situaci za sebou nechal Marka Daňa, jenž stejně jako jeho otec Jozef nosí na dresu číslo 68. foto: Marian Ježowicz.
Do začátku extraligy schází už jen deset dní. Jak odhaduješ své šance na stabilní pozici v kádru?
Ještě jsem s trenéry nemluvil na téma své pozice v týmu, ale věřím, že šanci dostanu. V přípravě jsem se snažil, snad to trenéři ocení. Pokud se dostanu natrvalo do kádru, určitě budu moc spokojený. Extraliga je mým tajným snem. Vím ale, že nemám jisté místo a bude těžké se v Třinci udržet. Bude záležet jen na mých výkonech. Když to nevyjde, zahraji si v první lize.
Nemálo mladých hráčů má problém plynule přejít z juniorského do dospělého hokeje. V čem vidíš největší rozdíl mezi těmito kategoriemi?
Největší rozdíl je určitě v bruslení. Mezi dospělými člověk nemá tolik času se mazlit s pukem. V mužském hokeji to je daleko silovější, hodně se přemýšlí, hraje se takticky. Je to opravdu velký skok.
O víkendu jsi byl s juniorskou reprezentací na turnaji v Rusku. Cítil jsi únavu z náročného programu a cestování?
Žádnou únavu jsem necítil. Máte pravdu, že program byl náročný, ale dobře jsem zregeneroval a dnes to bylo z mé strany v pohodě. Nebylo moc času na odpočinek, ale sil mám dost a cítím se výborně.
Tvůj otec Karel patřil začátkem devadesátých let k elitním třineckým zadákům, defenzivní geny tedy v sobě nezapřeš. Jak hodnotí tvé aktuální výkony? Konzultujete spolu tvou hru?
S tátou pochopitelně různé věci okolo hokeje probíráme. Snaží se mi radit, kde se mám zlepšovat. Jsem rád, že mi dokáže ukázat rezervy v mé hře. Většinou ale mé výkony hodnotí kladně. Pevně doufám, že jednou na mě bude hrdý.
Fotogalerii z utkání Třinec - Trenčín naleznete zde.
